„Stojíme před Trafalgarem?” píše komentátor listu Les Echos Eric Le Boucher, který boj “eurokontinentu” s anglosaskými trhy přirovnává k slavné bitvě, v níž britská armáda porazila španělsko-francouzskou flotilu. Jak tato bitva dopadne záleží podle něj na dvojici Sarkozy-Merkelová. Oba lídři se během zasedání Evropské rady, které se uskuteční 25. března, budou snažit přesvědčit své partnery v eurozóně, aby přijali pakt o konkurenceschopnosti.

V souvislosti s tímto paktem „připravila německá kancléřka obzvlášť dlouhý seznam požadavků,“ všímá siSüddeutsche Zeitung. A „mnozí jí dávají velkou šanci většinu z nich prosadit, též proto, že plán plně podporuje Nicolas Sarkozy. Francouzský prezident chce být příští rok znovu zvolen a věří, že voliče lépe přesvědčí, bude-li se držet německého modelu než aby následoval zadlužené jižní ekonomiky.“

„Francouzi přijímají německý princip rozpočtové disciplíny. Německo zase uznává myšlenku ,ekonomické vlády’, která by zohlednila další aspekty ekonomické konkurenceschopnosti. To ale pro Německo není tak evidentní,“ shrnuje Eric Le Boucher. Polsko, Rakousko a Nizozemí se bohužel společně postavily proti návrhu, který vnímají jako zásah do své národní suverenity a diktát Berlína a Paříže. Herman Van Rompuy se pokusil návrh ekonomické vlády přisladit. Z omezení států se tak stala doporučení. Dohoda je ohrožena, zatímco hlasy ekonomů v Německu varují před dalším vypisováním bianko šeků ve prospěch rozmařilých států.

„Paní Merkelová a pan Sarkozy jsou nyní nuceni vzít na sebe zodpovědnost,“ dodává Le Boucher. „Musí zabránit další porážce u Trafalgaru. Suverenitu malých států je nutno respektovat, v tom spočívá jeden z principů Unie. Jejich vlády však musejí pochopit, že tuto suverenitu mnohem více ohrožuje nová finanční válka, než tento ,diktát’“. „Než však Merkelová udělá jakýkoliv ústupek, bude chtít vidět, co za to dostane na oplátku,“ předpovídá Süddeutsche Zeitung. Bez paktu o konkurenceschopnosti kýžené ,ano’ k otázce stálého záchranného fondu nepadne. Ani reforma současného fondu se neuskuteční bez dalších zátěžových testů bank. Než Berlín uvidí, jak se situace v Řecku a Irsku bude dále vyvíjet, nevyhoví ani požadavkům těchto zemí na snížení úrokových sazeb uvalených na jejich půjčky. „Kdo platí, ten vládne“: tak zní pragmatická německá odpověď.