„Francie zadržuje vlaky z Itálie,“ hlásá Corriere della Sera. Francouzské orgány s odvoláním na vážná rizika narušení veřejného pořádku 17. dubna odmítly přejezd vlaků přes italsko-francouzskou hranici. Tuniští běženci obsadili trať ve Ventimiglii a spolu s italskými a francouzskými aktivisty za práva běženců se rozhodli cestu uskutečnit „důstojným vlakem“. Provoz na trati byl obnoven až poté, co si italské úřady předvolaly francouzského velvyslance a co Paříž nechala běžence přejít hranici i přesto, že neuznává jejich dočasná pobytová víza, která jim Itálie udělila.

Za „žalostným“ diplomatickým střetem se skrývá střet dvojitého populismu“, domnívá se Bernardo Valli v La Repubblica. „V Římě je vláda závislá na xenofobní straně [Liga Severu], které velí ministr vnitra“, a ve Francii je znovuzvolení Nicolase Sarkozyho v roce 2012 ohroženo rostoucím zájmem jeho voličů o Národní frontu. Výsledek je ten, že Řím i Paříž „s běženci jednají, jako by to byla pohroma, jako by se jednalo o objekty, které by jim mohly vzít hlasy“.

Sbohem, Schengene?

Další obětí tohoto konfliktu je princip volného pohybu osob v EU. „Sbohem, Schengene?“ ptá se El País v úvodníku. Madridskému deníku se nelíbí, že „Francie brání arabským běžencům ve vstupu do země a porušuje dohodu o volném pohybu“. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy pak „vyzval mírným hlasem ke klidu a k nezveličování rozsahu krize“. Jak ale podotýká El País, Rompuy „se ve skutečnosti zmýlil v problému. Je pravda, že je velice složité řešit otázku imigrace vzhledem k tomu, že se veřejné mínění – zejména na jihu Evropy – staví čím dál víc proti přijímání dalších ‚návštěvníků‘ v době hospodářských problémů. Ale skutečně závažným problémem je to, že Francie jedná pouze podle svého a porušuje dohody, k nimž se zavázala, jako je Schengenská dohoda.“

„Evropská unie očividně nezažívá nejlepší období svých dějin, jak dokládá její nevýrazná a výhradně rétorická reakce na demokratické revolty v arabském světě,“ uzavírá El País. To „vede státy k čistě bilaterální politice, která je opakem evropského projektu“. „Pokud se Schengen rozpadne, vyvstane otázka, proč vůbec ještě existuje evropská sedmadvacítka.“