Daň z finančních transakcí a nižší platy

Jen „s velkými obtížemi“ předložila Komise 29. června návrh rozpočtu na období let 2014-2020, píše Le Figaro. Obecně „zůstane rozpočet pro zemědělskou politiku co do absolutní hodnoty beze změny, tak jak to požadoval Nicolas Sarkozy [tedy 371,7 miliard eur na sedmileté období, což představuje 36,2 % navrhovaného celkového rozpočtu ve výši 1025 miliard eur, tj. 1,05 % HDP Unie]. Méně rozvinutá střední Evropa bude nadále čerpat regionální pomoc. Současné priority, jako je energetika a přístup k internetu, budou podle všeho respektovány. Naopak daň z finančních transakcí, kterou navrhuje Brusel s cílem ulevit evropské pokladně, už nyní blokuje britské veto,“ píše Le Figaro.

Daň z finančních transakcí zvaná také Tobinova daň, „jejíž výši ještě zbývá upřesnit a která se dotkne veškeré aktivity finančních organismů v EU, by měla do evropské pokladny přinést 50-70 miliard eur ročně“. Evropskému rozpočtu by tak zajistila vlastní zdroj financování.

Podle listu Libération se jedná o „revoluci, která je překvapivá tím spíš, že boj vždy vedli antiglobalisté a že evropská exekutiva nestála nikdy od roku 1958 tolik napravo, což věrně zrcadlí současnou evropskou politickou situaci (22 států z 27 řídí pravice)“. Vůbec ale není jisté, že se členské státy do zavádění daně, kterou mluvčí britské vlády citovaný zpravodajským serveremEuobserver označil za „nereálnou“, nějak pohrnou.

Dalším jablkem sváru mezi Komisí a členskými státy jsou úspory, které členské státy požadují od eurokratů. Řeč je o „zhruba 50 000 privilegovaných, kteří byli doposud chráněni vůči úsporným opatřením pozoruhodnou imunitou a kteří se nyní musejí připravit na revizi, k jaké už nedošlo půl století,“ píše Le Figaro.

Tvrdit, že to mezi odbory, zaměstnavatelem – v tomto případě Komisí – a hlavně platiči, jinými slovy členskými státy, silně vře, je slabé slovo. ‚Brusel musí naléhavě vyřešit závažný problém spravedlnosti a věrohodnosti. Nemůže chtít, aby si ostatní utahovali opasky, a zároveň si chtít udržet tak vysoký životní standard‘, tvrdí ministr financí jednoho členského státu. Jedenáct zemí, mezi nimiž Francie, Německo, Velká Británie a většina severoevropských států, proto vyvinula nátlak a Josému Manuelu Barrosovi zaslala ultimátum. ‚Je nutné zásadně snížit výdaje včetně platů, důchodů a sociálních výhod‘, píše se doslova v dopise, od něhož získal Le Figaro kopii. Je to frontální ofenzíva proti „sociálním výdobytkům“ ve chvíli, kdy na sebe Řecko bere velké oběti.“