„José Manuel Barroso je opět na světě!“ píše ironickyMediapart. „Evropská komise projevila známky života ve středu ve Štrasburku. Zpráva o tom, že její ředseda zmizel, se šíří už několik měsíců na pozadí finančních turbulencí nemajících v eurozóně obdoby.

Cover

„Aby Barosso skeptikům dokázal, že je živější než kdy dříve, vytasil se dvěma stěžejními návrhy, jimiž chtěl uklidnit trhy: Za prvé s daní z finančních transakcí na evropské úrovni, za druhé s evropskými dluhopisy pro eurozónu.“ Pařížský zpravodajský server je ale i nadále skeptický, protože „jediný návrh, který tentýž Barosso předložil loni tuto dobou (kdy dal zelenou evropskému zadlužení na financování cílených investičních projektů), nikdy nebyl uskutečněn“. „Má-li Portugalec [Barosso] v nejtěžších okamžicích krize potíže prosadit v oblasti finanční regulace své návrhy, pak je to proto, že valnou část svého prvního funkčního období (2004-2009) strávil rozplétáním těch pár zbylých regulačních opatření, která ještě na trzích fungovala. (…) Jak si dnes může myslet, že má ještě prostředky k tomu, aby trhy vykázal zpět na jejich místo?“ – Mediapart

Podle lisabonského listuPúblico měl Barossův projev „zásadní politický cíl: zamítnout francouzsko-německý návrh na vytvoření ekonomické vlády v eurozóně, který představila kancléřka Angela Merkelová spolu s prezidentem Nicolasem Sarkozym během svého setkání 16. srpna“.

„Včera jim Barosso odpověděl, že ‚ekonomickou moc‘ může mít v rukou jen Komise. Řekl to před jedinou evropskou institucí, která má v této záležitosti důležité slovo – před Evropským parlamentem. Jeho proslov v nás zanechává pachuť doznání se ke slabosti. Komise, které předsedá, se téměř vytratila v boji odehrávajícím se ve víru evropské krize. Na okraj ji systematicky odsouvalo rozhodné francouzsko-německé duo. Bezmocně přihlížela transferu moci do Berlína. A existoval-li v tomto reálném boji proti destruktivním účinkům krize nějaký protagonista, pak to byla Evropská centrální banka. Tento nevyhnutelný vývoj dluhová krize jen uspíšila.“ – Público

Ať je tomu jakkoliv, musíme uznat, že Komise něco dělá,píše El País, podle kterého bylo Barrosovo vystoupení v Evropském parlamentu

„drobným příkladem realismu ve všeobecném marasmu nešikovnosti a zbytečné rétoriky, která je v poslední době pro řešení krize eurozóny charakteristická“. – El País

Mezi návrhy, které zde předseda Komise přednesl,si Público všímá především čísla 0,01 %: to je výše „Tobinovy daně,“ kterou se Brusel chystá do roku 2014 uvalit na bankovní transakce.

Cover

„Ve srovnání s 4600 miliardami euro, které evropští občané od začátku krize do finančního systému napumpovali, ukazuje toto číslo jasně, o jak nedůraznou iniciativu se jedná. Navíc se ještě uvidí, zda bude opatření vůbec zavedeno, jelikož obludná finanční mašina EU vyžaduje, aby veškeré změny v evropské daňové politice byly jednohlasně schvalovány všemi členskými státy, přičemž britská vláda již vyjádřila svůj odpor k této dani.“ – Público

Se vší úctou k předsedovi Komise, „řeč o stavu Unie“ neměl pronášet on, ale Angela Merkelová,tvrdí komentátor Marek Magierowski v listu Rczespospolita.

Cover

„On sám totiž za nitky netahá a ani neponese vinu za eventuální rozpad eurozóny. [...] EU vládne německá kancléřka, a na ni se též zraky celého světa upírají. [...] [Barrosův] proslov byl hojně přerušován ovacemi europoslanců a lídři konzervativních stran dávali najevo své nadšení. Na jevišti EU tak všichni dokonale hráli své role. Skutečný život je ale jinde.“ – Rzeczpospolita

Komentátora listu Soir Marouna Labakiho demonstrace síly předsedy Komise naopak přesvědčila.

Cover

“José Manuel Barroso je velmi šikovný politik. Trocha taktiky, několik velkých gest a pořádná dávka přesvědčivosti: předseda Evropské komise přednesl skvělý a politicky silný ,proslov o stavu Unie’. […] Dalo by se říci, že včera se mezi Komisí a Evropským parlamentem vytvořila “osa”. Toto sblížení se bude dít de facto na úkor národních vlád a Rady jako takové. Šéfové států a vlád mají proto opravdový důvod dělat si starosti…“ – Le Soir