„Polsko to dokázalo,“ zní první věta redakčního komentáře deníkuGazeta Wyborcza. Podle komentátora varšavského deníku Jacka Pawlického jsou hlavními úspěchy polského předsednictví „dohoda o jednotném evropském patentu a podepsání přístupové smlouvy s Chorvatskem, největším neúspěchem pak kolaps Východní politiky EU, jehož důkazem je bezmocnost Polska a celé EU vůči Lukašenkově režimu v Bělorusku a exemplární soudní proces s Julií Tymošenkovou na Ukrajině. Polsko však odvedlo dobrou práci jako:

Cover

„jeden z posledních strážců zanikající Unie evropských společenství. Krize odkryla propast táhnoucí se Evropou a posouvání se [celého kontinentu] směrem k tomu, co je nyní oficiálně nazýváno ,mezivládní unií’, ale ve skutečnosti znamená návrat k nadvládě národních zájmů nad obecným evropským zájmem. [...] Šest měsíců polského předsednictví Evropské rady bylo kvůli krizi eura možná tím nejtěžším obdobím v dějinách evropského projektu. Ohňostroje jsme sice nezažili žádné – avšak ani uklouznutí.“ – Gazeta Wyborcza

Podle komentátora konzervativního listuRzeczpospolitaIgora Jankeho, šlo pouze o jakousi „fasádu předsednictví“, jelikož centrum rozhodování neleželo v předsedající zemi, ani v Radě Evropské unie, v Evropské komisi či v Evropském parlamentu, ale ve dvou hlavních městech: Berlíně a Paříži.

Cover

„Dnes již víme, že po dobu šesti měsíců bylo Polsko konferenčním centrem, kde se konal velký počet konferencí, vyjednávání a schůzí. Odvedli jsme velký kus administrativní práce, splnili nemálo tematických úkolů, se skutečným vládnutím to ale mělo pramálo společného.“ – Rzeczpospolita

Podle redakčního komentáře listu Dziennik Gazeta Prawna polská vláda

Cover

„v otázce předsednictví znovu rozvířila atmosféru. A to bezdůvodně. Vytvářet velká očekávání ohledně funkce, která ze své podstaty postrádá jakéhokoliv kouzlo, nemá smysl. [...] Jen jeden příklad pro ty, kdo naivně věří, že Polsko bylo během posledních šesti měsíců pupkem EU: minulý pátek vysílaly hlavní světové televizní sítě společnou tiskovou konferenci, které se zúčastnili Tusk, Barroso a Rompuy [...], až do chvíle, kdy Angela Merkelová zahájila vlastní schůzku s médii. [V tom momentě] i otevřeně a poněkud protivně proevropský kanál Euronews přepnul z Tuska-Barossy-Rompuye na Merkelovou.“ – Dziennik Gazeta Prawna