Vyberte si jazyk
La Stampa se domnívá, že „páteční hromadné snížení ratingu je pouze opožděným účinkem neuspokojivého prosincového evropského summitu. Dalo se očekávat do té míry, že způsobené škody zatím nejsou tak rozsáhlé.“ „Rostoucí míra odpovědnosti nyní leží na Německu“ a Němcích, dodává turínský deník:
Kdyby šlo jen o placení dluhů za druhé, měli by plné právo odmítnout. Oni si ale uvědomují, že trhy, které před krizí půjčovaly na levný úvěr nejrozmařilejším zemím, dnes stejně tak přehnaně odměňují sobectví největšího skrblíka. S postupující krizí Německo ušetří na splácení přehnaně nízkých úroků čím dál více miliard. Odpovědnost znamená i umět odmítnout přehnaně štědré dary.
Podle lisabonského deníku Diário de Notícias je prvním důsledkem snížení francouzského ratingu 13. ledna
rozpad osy Paříž-Berlín. Rýn nadále poteče s bouřlivou dravostí. Boj za zmírnění politiky Evropské centrální banky se přiostří. Od zoufalého Sarkozyho a zděšené Merkelové přebývající na svém ostrově, jenž se potápí pod tíhou úspor Evropanů, kteří už nemají kam jít, nelze očekávat nic dobrého. Evropa by mohla mít budoucnost. Federalismus spojený s prosperitou. Politickou unii spojenou s důvěrou. Teď jí ale namísto toho hrozí imploze, chudoba, válka. Nepřítelem nejsou trhy, ale politická hloupost.
PražskéHospodářské noviny píší, že krok S&P je srovnatelný s výkřikem „král je nahý“, protože se snížení známky devíti zemím eurozóny dalo očekávat: „odhalila pouze to, co investoři věděli už dávno: Evropa jako celek příliš nefunguje […]” Chce-li přežít, musí se změnit. Dalším důsledkem hromadného snížení ratingů je i to, že „Fond na záchranu eura ztrácí palebnou sílu“.
Podle expertů povede oznámení S&P k většímu nátlaku na to, aby byl Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který má každopádně [1. července] nahradit stávající fond EFSF, byl zaveden už nyní. Výhodou ESM je, že nezávisí na ratingu jednotlivých zemí, protože disponuje vlastním kapitálem. […] Snížení francouzského ratingu posílí roli Německa při řízení záchrany eurozóny. Sarkozyho pozice se oslabila, záchranu eura tudíž povede Merkelová.
Na rakouské straně se tisk s vládou příliš nemazlí. Vídeňský listDie Presse exekutivu vyzývá, aby
změnila směr, nebo ji stihne osud Itálie. Nicméně vláda, která snížení známky označuje za „nepochopitelné“, se k ničemu takovému nemá a v závodě o další snížení ratingu ještě více šlape na plyn.
Podobné pocity vládnou i v Bratislavě, kdeHospodárske noviny soudí, že pátek 13. přinesl eurozóně smůlu:
Politici toho i po dvou letech krize dělají stále málo na uvolnění napětí v „elitním“ klubu. Důsledek pro Slovensko: doplácíme na své členství. Jsme vystresovaní zachraňováním Řecka a naplňováním záchranného fondu. Výsledkem je politická nestabilita a předčasné volby.
Podlele Corriere della Sera je „masové snížení“ známek výrazem nedůvěry vůči euru, za nímž se skrývá silný politický motiv, neboť „vychází ze země, která byla vůči osudu jednotné měny vždy skeptická“. „Skutečným problémem“ je pak podle milánského deníku to, že
tyto známky, které by měly investory varovat a upozorňovat je na rizika, kterých si ještě nevšimli, přicházejí ve skutečnosti ve chvíli, kdy už poplach na trzích dávno trvá […] Dobře známý vzkaz S&P tímto ještě získal na síle: evropská krize je hluboká a jednoduchá řešení neexistují. Zbývá ujít ještě dlouhou a strastiplnou cestu.
