Vyberte si jazyk
„EU směřuje k dvojitému fiasku,“ znepokojuje se Jyllands-Posten. Jednak z toho důvodu, že projekt bankovní unie postupuje kupředu jen velmi pomalu, především pak ale proto, že jednání o rozpočtu EU na období let 2014-2020 vězí na mrtvém bodě. Evropský parlament se 13. listopadu dokonce rozhodl, že se na protest proti škrtům, které požadují některé státy, nebude jednání o rozpočtu účastnit. Dánský deník píše, že
třenice mezi evropskými státy dosahují takové míry, že by mohly listopadový summit zcela rozklížit. To by jen přispělo k prohloubení hospodářské krize. Na tomto pesimistickém závěru se shodují mnozí významní diplomaté v členských zemích i „vysoce postavené“ zdroje v Evropské komisi. [...] Podle jednoho ze zdrojů se kompromis jeví jako nemožný, protože se země nechtějí hnout ze svých základních pozic. To je případ Británie, ale také Švédska a Dánska, které dělají problémy. Dánská vláda vyhrožuje rozpočtu vetem, pokud nedostane roční slevu ze svých odvodů do unijního rozpočtu ve výši jedné miliardy dánských korun [3,5 miliardy korun].
Madridský deníkEl Mundo konstatuje, že „Evropa se už někde vůbec nehýbe z místa“:
V současnosti figurují v politické agendě EU tři klíčové body [bankovní unie, daň z finančních transakcí a rozpočet na příští rok]. Po několikahodinovém jednání [13. listopadu] zůstalo vše při starém. Evropská unie přešlapuje na místě a znovu dává najevo neschopnost postavit se čelem k největší výzvě, kterou má před sebou: větší hospodářské integraci. Trhů se zatím opět zmocňuje nervozita a pochybnosti o euru.
„Naděje na to, že nadcházející bruselský summit skončí úspěšně, slábnou,“ domnívá se i Gazeta Wyborcza. I když se podle polského deníku David Cameron rozhodne dohodu o rozpočtu nevetovat, mohl by vyvstat jiný problém: „dvoustranné vztahy mezi Angelou Merkelovou a Donaldem Tuskem“. Kancléřka se totiž bude snažit premiéra přesvědčit, aby přistoupil na snížení rozpočtu. Varšava tak očekává jistou „náklonnost Němců“, a to nejen proto, že si jsou obě země blízké:
Fakt je, že peníze z fondů pro Polsko stimulují německou ekonomiku nesrovnatelně víc než finanční prostředky vyčleněné pro Francii nebo Británii. Proto by měla Merkelová, i když teď poměrně skrblí, vyhrábnout pro Varšavu něco extra navíc.
Proto také Polsko, jak dodává Gazeta Wyborcza, spoléhá na koalici patnácti států, „přátel politiky soudržnosti“ odmítajících škrty v rozpočtu. Podmínkou je, že koalice odolá nátlaku jednání, kde se každá země bude snažit zachovat si své výsady. Itálie už má v tomto velkém handrkování jistých 670 milionů do fondu solidarity pro oběti květnového zemětřesení v oblasti Emilia-Romagna,píše La Stampa. Částku blokovali „rozpočtoví jestřábi“ zdráhající se přispět svým dílem do evropských financí. „Zbytek ale chybí,“ poznamenává turínský deník, počínaje například penězi na program Erasmus, které Komise zahrnula do navrhovaného devítimiliardového balíku. Ten ale skupina odpůrců z řad členských států v čele s Británií odmítla. La Stampa uvádí, že se britský premiér David Cameron dokonce snažil italského ministerského předsedu Maria Montiho přesvědčit, aby změnil tábor. Nabídl mu alternativní rozpočet, díky němuž by podle propočtů Londýna ušetřila Itálie dvě miliardy euro ročně na odvodech do rozpočtu. Podle deníku ale Mario Monti ví, že by „v důsledku této změny přišly jihoitalské regiony o peníze z fondu soudržnosti“. Na druhou stranu ale Itálie, kde se HDP na obyvatele pohybuje mírně pod evropským průměrem,
už nechce pomáhat zemím, které jsou na tom ekonomicky přibližně stejně jako ona, a usiluje o slevu na odvodech do dlouhodobého unijního rozpočtu ve výši jedné až dvou miliard eur.
