Řada zahraničních deníků stejně jako velká část britského tisku uznává, že Cameron přišel s legitimními otázkami, které stojí za odpověď na národní i celoevropské úrovni.

Pařížský list Les Echos považuje projev za „nebezpečnou sázku“. Hospodářský deník neváhá premiéra srovnávat s jeho předchůdkyni:

Cover

Stejně jako ve své době Margaret Thatcherová, nemá David Cameron na srdci společný zájem, tedy budování Evropy jako hospodářské – a tím pádem i politické –velmoci. Jeho vizí je Evropa à la carte, v níž je možné členství bez závazků s ním spojeným. Tedy být v Unii, ale bez eura či Schengenu. Ale přesto, pokud byly krize eura a plány na záchranu Řecka k něčemu dobré, pak to bylo k tomu, že poukázaly na potřebu užší integrace evropských států, především v rozpočtové, daňové a finanční oblasti. Přinejmenším mezi 17 členy eurozóny. To rozhodně není cílem Davida Camerona.

Hamburský Die Welt soudí, že „Cameron ukazuje prstem na nedostatky EU“ a považuje – jako ostatně drtivá většina německých komentátorů – otázky položené britským premiérem za legitimní a dokonce „osvobozující“.

Cover

Cameron zdaleka není se svou analýzou změn, kterým EU čelí, sám. Proto jej nelze odbýt prostým „kupředu jako obvykle“. [...] To, že britský premiér nastoluje [otázku vhodnosti stabilizace eurozóny prostřednictvím prohlubování evropské integrace] není nijak antievropské. Nic antievropského není ani na Cameronově připomínání ohrožené konkurenceschopnosti Unie, kterou (mimo jiné) přisuzuje zkostnatělému managementu EU – příliš mnoho pravidel a příkazů, které ochromují kreativní síly v ekonomice. A není ani nikterak antievropské připomínat narůstající demokratický deficit a nedůvěru občanů v EU a její instituce. [...] Přístup Velké Británie je „více praktický než emocionální“. Mohlo by to ale být ku prospěchu nás všech.

„Velká Británie nesní o pohodlné izolované existenci na okraji Evropy,“ připomíná komentátor listu Gazeta Wyborcza Tomasz Bielecki projev Margaret Thatcherové o EU z roku 1988. Dodává, že Cameron je stejně jako Thatcherová silným kritikem EU, ale zároveň horlivým zastáncem pokračování britského členství. Případný Brexit by představoval katastrofu, protože

Cover

(...) by byl ranou pro celou sedmadvacítku a eurozóna by se stala jediným centrem skutečné integrace obklopeným periferními státy. Pro nás [Poláky] je to rozhodně mnohem nebezpečnější než pro Brity. Zlotý není libra šterlingů a Britské ostrovy nejsou Polskem s ne vždy pohodovými sousedy. Hra Davida Camerona by nás měla opět přimět k tomu pokročit s plány na vstup do eurozóny.

Stockholmský list Svenska Dagbladet si všímá, že Cameron není v Evropě sám, kdo vyjadřuje myšlenku, že „vstup do EU se nesmí rovnat koupi lístku na prázdný vlak, který nikde nestaví a směřuje do neznámé konečné“. Reakce na jeho projev byly celkem očekávané, zdůrazňuje deník: „všude v Evropě bylo možno slyšet, že Evropa není žádný smörgåsbord [švédský stůl], kde si každý může vybrat, co chce“. „Existuje tedy skutečně jen jedna jediná cesta?“ táže se Svenska Dagbladet:

Cover

Vzhledem k tomu, jak dnes Unie funguje, je odpovědí zcela určitě ne: Švédsko nemá euro. Velká Británie není součástí schengenského prostoru. Příkladů je celá řada. […] Alternativou pro Brity je čelit EU, která se rozrůstá do všech směrů, otázkami typu: „How? Why? To what end?“ [„Jak? Proč? Kam až?“]. Tyto otázky by měly být v zájmu všech členských států a v zájmu Unie.

Na stejné vlnové délce se nachází i deník România liberă, podle něhož zní „flexibilnější, adaptabilnější a otevřenější“ Unie navrhovaná Cameronem velice lákavě. Bukurešťský deník dodává, že

Cover

je to poprvé, co evropský státník přichází s vizí EU, která se liší od hlubší politické integrace. Se skromnější, ale liberálnější vizí zaměřenou na volný trh. Rumunsko bylo doposud pro Spojené státy evropské a německý model Evropské unie. Teď, když se nabízí i jiné vize, by se naši političtí představitelé mohli pustit do skutečné debaty o modelu Evropy, který bude pro nás nejvýhodnější, protože ostatní státy to tak určitě udělají.

„Cameron vrhá na EU stín,“ kritizuje britského ministerského předsedu list De Volkskrant. Deník vycházející v Amsterdamu, kde měl Cameron původně svůj projev přednést, se nicméně domnívá, že jeho projekt musí vzít EU v zájmu svého přežití vážně:

Cover

Bude velice náročně zareagovat na všechny Cameronovy požadavky, aniž by to ohrozilo evropskou integraci. Když se jeden členský stát chce vrátit se k nějaké smlouvě, výjimky budou nepochybně žádat i další členské státy. Ale odchod Velké Británie v zájmu EU není. A Nizozemska už vůbec ne. Právě z toho důvodu musí Evropská komise a další členské státy brát britské návrhy vážně. Britská iniciativa navíc dává Bruselu podnět k zamyšlení: bylo by nerozumné se v plánech evropské integrace unáhlovat, kdyby měly ohrozit jednotu Evropské unie.

Lluis Bassets v madridském listu El País konstatuje, že „britská Evropa“ by se podobala spíš „obyčejné zóně volného obchodu“. Komentátor soudí, že

Cover

pro ministerského předsedu je EU pouhým nástrojem, nikoliv cílem. Buď se EU stane něčím, co budou euroskeptici ochotní tolerovat, nebo nebudou mít jinou možnost, než ji opustit. Je z toho cítit vyděračská troufalost. [...] Sen konzervativců je mít s globálním světem přímý vztah bez prostředníků a využívat EU jen jako prostor volného obchodu s co nejmenší byrokracií. Tato idea může být dost lákavá, ale naráží na celou řadu překážek. Tou největší je neschopnost evropských států – Velkou Británii nevyjímaje – existovat v globálním světě samostatně, jako kdyby se jednalo o rostoucí mocnosti a nikoliv bývalé evropské velmoci. Washington a Peking to Cameronovi narovinu vyčítají: s Londýnem chtějí jednat raději skrze silnou EU.