Velká Británie

Tvář reformního konzervatismu

Někteří její styl vlády a nekompromisní politiku obdivovali, jiní jí vyčítali nedostatek empatie a ultraliberalismus. Nikdo však nezůstal vůči ní lhostejný. Margaret Thatcherová zemřela včera ve věku nedožitých 87 let. Evropský tisk připomíná její odkaz, který přetrvává dodnes.

Zveřejněno dne 9 dubna 2013 v 15:22

Die Welt se domnívá, že vliv „Maggie“ na její následovníky přežil její působení v Downing Street: „Thatcherové vztah s evropským kontinentem dodnes určuje britskou evropskou politiku,“ konstatuje německý konzervativní deník, podle nějžPour Die Welt, l’influence de “Maggie" sur ses successeurs a survécu à son passage à Downing Street : "La relation de Thatcher avec le continent européen définit aujourd’hui encore la politique européenne britannique", constate le quotidien conservateur allemand, selon lequel

Cover

po sobě „Železná lady“ zanechala dědictví, které lze ještě dnes pocítit daleko za britskými hranicemi: zprvu otevřený, poté čím dál složitější a nakonec nepřátelský vztah vůči EU. Ještě dnes se vede uvnitř Konzervativní strany občanská válka o členství Velké Británie v EU, která by mohla konzervativce položit.

Italský pravicový deník Libero dává sbohem „Železné lady, kterou by Itálie potřebovala“. „Thatcherová nás zanechala napospas noční můře jménem Merkelová,“ píše Libero a ptá se, „jakou Evropu bychom dnes měli, kdyby Thatcherová v roce 1990 nerezignovala“:

Newsletter v češtině

Cover

Byla by to ta samá [Evropa], kterou drtí svým podpadkem Německo v čele s Merkelovou, [Evropa] s jednotnou měnou, fiskálním kompaktem a vším tím, co nás škrtí? Pravděpodobně nikoliv. Lady připomínající staromódní tetu by takovou Evropu, v jaké žijeme dnes, nikdy nenechala projít. Maastrichtský federalismus považovala za potomka socialismu, proti němuž vždycky bojovala. [...] Euro pro ni znamenalo ztrátu suverenity. Nelíbilo se jí fideistické krédo některých federalistů. Chtěla sjednocenou Evropu, nikoliv Evropu mrtvou nebo bez duše. [...] Železná lady si uvědomovala to, na co někteří přišli až o dvacet let později a proti čemu bohužel marně bojovala.

Podle deníku Libération odešla s Thatcherovou „Smrtka zlodějka“. Levicový deník neskrývá averzi vůči ženě, která „vytvořila ideologii thatcherismu, který navzdory prokázaným neúspěchům nadále prosperuje“. „Krize po roce 2000 je také krizí thatcherismu, který jeho lokajové dotáhli do extrému,“ píše list a dodává:

Cover

Jedenáct let ztělesňovala triumfální liberalismus osmdesátých let. Pár jednoduchých idejí, které uměla prodat jako nové evangelium: chválu privatizace, deregulace zejména finančního sektoru, pracovní flexibility a modelové útoky proti odborům. Tyto ideje hlásala s přesvědčením kazatele, pro nějž žádná jiná možnost neexistuje, v duchu slavného výroku „There is no alternative.“ Oběťmi jejího nekompromisního přesvědčení byli horníci, Argentinci, irští hladovkáři. […] Svou vizi společnosti vnutila své straně i zemi a pak ji zasela i do zbytku světa, jmenovitě Reaganovy Ameriky, ale i do řad evropské levice.

Pražské Hospodářské noviny připomínají, že Margaret Thatcherová měla spolu s Ronaldem Reaganem a Janem Pavlem II. zásluhu na rozpadu sovětského bloku a ukončení studené války. Nedotknutelná „ikona české hospodářské transformace“

Cover

ukazovala cestu k proměně zatuhlé společnosti k dynamickému společenství volného trhu a lidských svobod, říkalo se. Češi vzpomínají na euforii revolučních devadesátých let a věci si idealizují. Nemluví o konzervativních reformách a jejich důsledcích: dusivé atmosféře a sociální krizi v Británii.

Také v postsovětském Estonsku klade tisk důraz na roli Margaret Thatcherové v porážce sovětského bloku. Postimees ji označuje za „protikomunistickou ikonu“, jejíž způsob vlády sloužil jako model mnoha postkomunistickým představitelům:

Cover

Klíčová slova, která používala, jako „minimální stát“, „trh“, „privatizace“ atd. se v postkomunistických zemích východní Evropy prodávala jako housky na krámě. […] Thatcherová byla svým způsobem euroskeptička, nikoliv však populistka. Integrovanější Evropské unii předpovídala problémy a považovala ji za utopický [projekt], protože ji viděla spíš jako širokou zónu volného obchodu. Budeme na ni vzpomína především jako na „Železnou lady, která s [Ronaldem] Reaganem vyhrála studenou válku a rozložila sovětské impérium a která nás po těchto událostech podpořila.

Bukurešťský Adevărul uvádí na pravou míru některé mýty kolující o Margaret Thatcherové a jejím „velmi tvrdém způsobu vlády“:

Cover

Byla to moralistka s formálním vystupováním - Naopak, měla skvělý smysl pro humor a chování svých mužských kolegů, často zapletených do sexuálních skandálů, si nevšímala. Stavěla se proti unifikaci Evropy - Vůbec ne. Thatcherová sjednocení Evropy horlivě podporovala! V roce 1975 vedla kampaň konzervativní strany za souhlas s členstvím země [v Evropském společenství]. Jednotný evropský akt z roku 1986, který modernizoval Římskou smlouvu a rozšiřoval kompetence EHS, vznikl z její iniciativy. Thatcherismus vyvolal finanční krizi – Naprosto špatně. Bankovní deregulace, kterou Thatcherová hlásala, neměla nic společného s nedostatečným dohledem, který zapříčinil krizi na Wall Street. Thatcherová prosazovala striktní předpisy.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma