Německý týdeník Der Spiegel 30. června zveřejnil informaci, že diplomatická zastoupení Evropské unie ve Washingtonu a v newyorském sídle OSN byla spolu s řadou budov v Bruselu odposlouchávána v rámci programu NSA nazvaného „Dropmire.“ Londýnský The Guardian téhož dne přišel s informací, že agentura se zaměřovala zvlášť na Francii, Itálii a Řecko. Týden před zahájením jednání o smlouvě o transatlantické zóně volného obchodu (TTIP) bohatě stačilo.

Německý deník Die Welt se pod titulkem „Německo a EU v hledáčku amerických agentů“ pokusil celou situaci poněkud bagatelizovat. Ve svém komentáři na titulní stránce píše, že

Cover

Špehovat přátele není hezké [...] ale stává se to jak v životě, tak v politice. V soukromém životě to může skončit rozvodem, ale v politice lze trvalé odloučení připustit jenom dočasně. Dříve nebo později budeme jeden druhého zase potřebovat. [...] Německá vláda to nebude mít Britům ani Američanům za zlé a bude dál vděčně přijímat jejich informace (v boji proti terorismu), jelikož její vlastní zpravodajské služby tvrdě postihly rozpočtové škrty.

Rakouský deník Die Presse hlásá na titulní straně „Rozhořčení nad Spojenými státy: jako za studené války“. Vídeňský deník podráždění Němců chápe. Podle deníku se z Německa v současné době dělá „obětní beránek a zároveň je terčem útoků“. Je proto možné, že toho „brzy bude mít dost“.

Cover

Němci nyní chápou, že jsou pro Spojené státy pouze „partnerem třetího řádu“ a že se NSA o žádnou jinou zemi nezajímá tolik. Podle německé ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusserové-Schnarrenbergerové tyto aktivity připomínají „nepřátelské praktiky užívané během studené války“. Jen těžko jí to můžeme mít za zlé.

„Tiše, přítel naslouchá.“ Tak zní narážka na slavný plakát Mussoliniho propagandy v redakčním komentáři deníku Corriere della Sera. Milánský deník pod titulkem „Americká špionáž rozhořčila Evropu“ píše, že:

Cover

Odhalení Edwarda Snowdena (...) jasně ukazují na to, jak Američané zaměřují svá velká ucha na své spojence, v čele s Německem. Vzhledem k jeho hospodářskému významu by nás to nemělo příliš překvapit. Agenti jdou vždycky po stopách peněz – jejich heslo zní: „Follow the money“. (...) Ano, jsme přátelé, ale když přijde den zúčtování, každý kope sám za sebe. (...) Evropa dnes oprávněně protestuje a žádá, aby jí Spojené státy existenci archivu údajů shromážděných NSA vysvětlily. Objevují se dokonce hlasy volající po odvetných opatřeních obchodního rázu. Nikdo však nemůže popřít, že když vlády EU chtějí, s Američany rády spolupracují.

„Velký bratr sleduje EU,“ píše varšavská Gazeta Wyborcza. Evropané podle n neberou elektronickou špionáž na lehkou váhu, tak jako Američané, a tento rozdíl je cítit i v jazyce:

Cover

V Americe jsou zásahy státu do soukromí občanů vnímány jako omezení občanské svobody ve jménu bezpečnosti a boje proti terorismu. V Evropě je naopak soukromí často považováno za jedno ze základních lidských práv, které může být omezeno pouze v nejkrajnějších případech. Tomuto principu jsou věrni především v německy mluvících zemích, kde jsou historická traumata nacistického totalitarismu a komunismu stále živá.

Také podle deníku El Periódico „Americká špionáž vyvolává v Evropě pobouření“. Barcelonský deník píše, že

Cover

vztahy mezi Spojenými státy a EU jsou nyní vážně ohroženy, poté, co nové informace potvrdily, že americká vláda nejenže odposlouchávala komunikace evropských občanů, ale prováděla špionáž i v sídle EU a na evropské instituce se přednostně zaměřovala. Závažnost těchto odhalení by mohla evropské lídry donutit zaujmout striktnější pozici než tomu bylo doposud a jednání o nové smlouvě o volném obchodu mezi EU a Spojenými státy budou pravděpodobně první obětí tohoto nového zneužití moci Američany.

Pařížský Le Monde se domnívá, že „Strýček Sam se chová opravdu nehezky“, ale zároveň připomíná, že „mezi tajnými službami to tak chodí: přátelé si ,vyměňují informace‘ a zároveň na sebe ,dohlížejí‘“. Deník nicméně dává za pravdu kritice, která zazněla ze strany místopředsedkyně Evropské komise a eurokomisařky pro spravedlnost:

Cover

Viviane Redingová v neděli 30. června poněkud naivně prohlásila, že „přátelé se vzájemně nešpehují “. (...) Redingová má o to větší důvod protestovat, jelikož byla pod tlakem gigantů ze Silicon Valley nucena zmírnit evropskou legislativu o ochraně soukromých dat. Tato otázka je jedním ze sporných bodů v jednáních o dohodě o volném obchodu mezi EU a USA, která mají být zahájena příští týden.

Podle Financial Times by odhalení z posledních dnů mohla „ještě víc zkomplikovat již beztak dost složitou snahu uzavřít transatlantickou obchodní dohodu“. Britský hospodářský deník píše, že

Cover

Na dohodu se spoléhá jako na způsob, jak nejen stimulovat ekonomiky v recesi, ale také posílit vztahy mezi EU a USA na další generaci. (...) Reportáž německého týdeníku Der Spiegel by však mohla jednání zkomplikovat tím, že vyvolá ještě vášnivější spor ohledně otázky ochrany soukromých dat, která představuje problém již řadu let.