„Koaliční harakiri“

„Konec koalice“, shrnuje na titulní straně Diário de Notícias, podle nějž „země přišla o politické vedení ztělesňované vítěznou vládou parlamentních voleb z 5. června 2011: koalicí sociálních demokratů (konzervativní PSD) a Portasovy strany Demokratický sociální střed – Lidová strana (CDS-PP). „Tato většina“, dodává deník,

byla politicky schopna zajistit politickou stabilitu nutnou k zavedení velmi tvrdých a kontroverzních opatření jako plošné zvýšení daní, privatizace dalších státních podniků nebo náročné reformě státu. [Demise ministrů] rozbila návaznost mezi volbami před dvěma roky a a legitimitou současné vlády a její politiky.

„Politická krize, s níž se vláda od pondělka potýká, není jen tragická, je především patetická. A nemá východisko,“ domnívá se Público. Deník pod titulkem „Portas skřípl Passose“ píše doslova:

Vláda zemřela. Rozložily ji vnitřní rozpory a neschopnost předsedy vlády udržet ji pohromadě. Jsme svědky koaličního harakiri. […] Vláda se roztříštila, protože nebyla schopna se dohodnout na strukturálních reformách, které země potřebuje. Evropa v panice nad tím, jak dobrý žák politiky úsporných opatření podléhá sebedestrukci, si bude muset přiznat, že jedinou možnou cestou jsou volby. Portugalská krize bude mít vážné dopady na evropskou debatu o záchranných plánech a posílí postavení těch, kdo chtějí nechat periferní státy napospas vlastnímu osudu. Nezodpovědnost Passose a Portase evropskou krizi ještě prohloubí.

„Portugalsku hrozí další záchranný plán,“ domnívá se Jornal de Negócios, který neskrývá obavy z důsledků politické krize. „Co bude dál? Jak zabránit chaosu?“ ptá se list. „Těžko. Půjde to jen politicky.“ Deník si klade otázku, zda:

jsou středové politické strany schopny zmobilizovat Portugalce kolem nějakého projektu, pokud tedy nějaký vůbec existuje? […] Umírněné politické strany zažívají neúspěch v celé šetřící Evropě, což podkopává evropský projekt jako takový. Od začátku krize veřejného dluhu padla vláda už ve více než polovině členských států Unie. V době, kdy postavení ministrů zahraničních věcí nahradil vliv ministrů financí nedefinují valnou část národních politik domácí parlamenty, ale evropské instituce, z nichž je volen pouze Evropský parlament. Ekonomické řešení bude muset být vždy evropské, v rámci demokratického federalismu, který půjde kupředu buď s Německem, anebo proti němu. V Portugalsku ale nejde pouze o to, zda je u moci ta či ona strana. Problém je v režimu, který je v současnosti nekompetentní a v úpadku.

Diário zachycuje obavy hospodářských představitelů země z možného rozpuštění parlamentu pod titulkem „Podnikatelé a bankéři odmítají předčasné volby“. Podle finančního deníku

se do Portugalska v příštích dnech vrátí nejhorší noční můra, minulost stará něco málo přes dva roky, kdy vláda José Sócratese požádala o zahraniční pomoc. Těm, kdo chtěli předčasné volby, se jejich přání splní, jen je třeba vědět, za jakou cenu. Ještě před 48 hodinami zažívalo Portugalsko návrat na trhy, sice s asistencí, nicméně významný. [...] Kdo nám v tomto chaosu půjčí peníze a za jakou cenu? Dnes, kdy Řecko opět neplní závazky a Německo čekají volby, si lze snadno představit, co od nás budou věřitelé, nyní už bez MMF, požadovat.