Vyberte si jazyk
„Angela Merkelová vyřídila své politické konkurenty,“ píše Rzeczpospolita. Deník ve svém redakčním komentáři zdůrazňuje, že „nejdůležitější žena na světě“ bude mít během svého třetího volebního období možnost ukázat, jak hodlá výjimečné síly Německa v EU využít.
Třetí mandát jí dává příležitost ukázat, co německá hegemonie opravdu znamená. Naváže Merkelová na proevropskou tradici dřívějších kancléřů, anebo se nebezpečně přiblíží vizi, kterou v nejradikálnější podobě vidíme na transparentech během řeckých demonstrací, na nichž je zobrazena s Führerovým knírkem? (...) Je na Merkelové, aby pro budoucí generace oživila sen o atraktivní EU.
Angela Merkelová triumfovala, ale je to „vítězství, které zavazuje“, píše pařížský deník Les Echos. Co bude dělat kancléřka nyní, po volební kampani „chudé na konkrétní návrhy“, ptá se deník.
Odpověď bude zčásti záviset na schopnosti kancléřky vládnout samostatně nebo se sociálními demokraty. Elysejský palác, který dlouho čekal na vítězství kancléřčiných protivníků a velkou koalici, která by jí vítězství opepřila, zaznamenal porážku. [...] Na zahraniční scéně se už Berlín nemůže spokojovat s velkorysým a zároveň mlhavým a prázdným diskursem ohledně uspořádání Evropy. Pouze tak se Angela Merkelová zapíše na seznam kancléřů, kteří poznamenali historii.
„Jasné vítězství pro Merkelovou,“ hlásí titulek listu La Stampa, který se raduje z výsledku „lidového hlasování,“ jež se vyslovilo ve prospěch kancléřčiny strany. S ohledem na dobrý výsledek SPD, neúspěch AfD a nízkým počet křesel pro Zelené to vypadá, že krize, která postihla tradiční strany jinde v Evropě, se Německa nedotkla. V budoucnu tak podle listu
nedojde ke změně německé politické, hospodářské a finanční strategie. Sociálním demokratům chybí navzdory slovům [kandidáta SPD Peera] Steinbrucka alternativní nápady i politická vůle. Klíčovým výsledkem včerejších voleb je to, že v Německu neexistuje vůči politikám, které Merkelová v posledních letech uplatňovala, žádná alternativa. Partneři se skutečnou autoritou, kteří by s ním mohli vést dialog, mohou vzejít pouze z Evropy.
Nyní leží Angele Merkelové „Evropa u nohou“, píše barcelonský deník El Periódico a pokračuje:
Kancléřka přežila krizi, která položila Sarkozyho, Zapatera, Sócratese, Montiho a Berlusconiho. [...] Evropa má v jednom jasno. Bez volebního klání na obzoru bude kancléřka mnohem svolnější k rozhodování. Otázkou zůstává, jaká to budou rozhodnutí a kterým směrem povedou, i když už odmítla eurobondy a zespolečnění dluhu. Bude chtít vládnout Evropě, vytvořit německou Evropu nebo evropské Německo?
„Výborný výsledek pro Merkelovou,“ domnívá se také list Financial Times. Podle jeho komentátora Wolfganga Münchaua je oněch několik málo hlasů, o které Merkelové unikla absolutní většina, pro kancléřku „tím nejlepším výsledkem.“ Neměli bychom však očekávat příliš:
Merkelová zůstává u moci. O tom stejně nikdy nebylo pochyb. Podařilo se jí ale dosáhnout i dalšího cíle – znemožnit třem levicovým stranám, aby proti ní během nastávajícího volebního období utvořily koalici. Němci tak dostanou, co chtěli: širokou koalici s lídrem, který není vizionář. Jen blázen by věřil, že volby německou kancléřku zbaví nelehkého úkolu udělat velký skok vpřed a vyřešit krizi jednou provždy. Po volbách nebude situace vypadat o mnoho jinak než před nimi.
Velkou zásluhou Merkelové je nicméně to, že usměrňuje napětí Evropě, připomíná Volkskrant:
Co se týče napětí a rostoucího populismu v Evropě, Merkelová je jako špunt v láhvi. Zatímco v Nizozemsku ztratila politika na stabilitě, v Německu dýchá z Merkelové klid. Tak také řeší problémy: krok za krokem.
Jedna země sleduje výsledky německých voleb s velkou obezřetností: Řecko. Týdeník To Vima na svém portálu konstatuje:
Němci řekli rozhodné ano německé svrchovanosti v Evropě. Svrchovanosti vybudované na troskách jižní části někdejšího „sjednoceného“ Starého kontinentu. Bylo to zřejmé a dalo se to předpokládat. Svou politikou v době dluhové krize zatáhla Angela Merkelová velkou část Evropy do katastrofy, ale Němcům dala možnost spolknout Evropu jako malinu. […] V Aténách se opět rozplynuly mylné naděje. Merkelová dala už od první chvíle jasně na srozuměnou, že tlak na Řecko nepovolí.
