Vyberte si jazyk
Datum 1. ledna 2002 je pravděpodobně jedním z mála dat, na které si všichni dospělí Evropané vzpomenou. V tento den stál pohár svařeného vína na sjezdovkách Garmisch-Partenkirchen 1 euro – a ne 2 marky. Ve městě se konal nájezd na bankomaty, lidé pobíhali s malými sáčky čerstvě ražených eur: tuhle Mozart, támhle belgický král a kdože je ten Španěl? Onoho dne drželo v ruce novou měnu 307 milionů Evropanů.
To bylo před deseti lety. Tak všechno nejlepší, euro, veselme se a střílejme špunty od šampaňského! Jediný problém je, že klima, ve kterém se přípravy na toto velké výročí odehrávají, se ukazuje být podivně chladné. Evropská centrální banka (ECB), hlavní měnový úřad Evropy, „v druhém čtvrtletí 2012“ naplánovala pouze jediný den otevřených dveří a soutěž pro žáky škol nazvanou „Eurohon“. Banka též nechala vyrazit speciální minci a na její internetové stránce je možné shlédnout několik videí na téma výroby měny a nepadělatelnosti eurobankovek. Berlínsky „Zelený týden“ [věnovaný zemědělství] se ve srovnání s tím jeví jako extravagantní.
Německá Bundesbanka jde ve svém minimalismu ještě dál. Spokojila se s tím, že na svou webovou stránku umístila od měsíce prosince informační „okénko“. S názvem „Deset let eura: fakta“, jde o jasnou, čistou a precizně udělanou stránku – které zcela chybí slavnostní duch. „Máme jiné problémy,“ vysvětluje tiskové oddělení banky. Je možné, že by na tom euro bylo ještě hůř, než si představujeme?
Ať už je tomu jakkoliv, „žádnou akci či oslavu v současné době neplánujeme,“ zaznívá ze strany Evropské komise. V Berlíně kancléřka o otázce zatím „nepřemýšlela“ a Ministerstvo financí prostě neodpovídá.
Videa o euru na stránce ECB krizi společné měny prakticky nezmiňují. Sama o sobě však obsahují určité varování – připomíná nám konečné lhůty výměny měn. Dozvíme se tak, že od 1. března 2012 nebude již Bank of Greece měnit staré drachmy za eura. Bývalá řecká měna tak již nebude mít žádnou hodnotu.
