Vyberte si jazyk
Evropská solidarita je bezpochyby jednou z (největších) slabin evropského projektu. Ale řešením není kazit přednosti a vylepšovat vady.
Myšlenka je to prostá: Německo musí víc utrácet, aby měly jižní státy jako Portugalsko větší odbytiště pro své výrobky. Myšlenka je to šlechetná a zakládá se na přesvědčení, že Němci na eurozóně vydělávají. Proč? Protože kdyby měli místo eura marku, byla by jejich měna ještě silnější a měli by problém s konkurenceschopností (respektive vývozem). V důsledku finanční fragmenatace v eurozóně se německé banky a samotný stát staly útočištěm mezinárodních věřitelů ochotných za bezpečnost největší ekonomiky zóny jednotné měny draze platit.
Ano, vyžadujeme německou solidaritu, zejména když některé země jako Portugalsko musí zavést tvrdou ozdravnou kúru, a to velmi rychle. Otázkou je, co musí na podporu evropské ekonomiky a projektu, o němž tvrdí, že ho hájí, udělat Němci.
Špatné výsledky z minulosti
Ač riskuji nařčení z nedostatku vlastenectví, nemyslím si, že řešením je nutit Německo k větším výdajům. Předně je třeba se ptát, kdo by měl utrácet víc: firmy, nebo stát? Je složité, ne-li nemožné nařizovat německým firmám, aby zvýšily platy, a ohrozily tak svou konkurenceschopnost. K zajištění tohoto cíle by tak byla nutná intervence státu.
Vzhledem k tomu, že žijeme v Evropě, není první řešení možné. Zbývá tedy stát. Je to ten správný nápad? Využít historicky nízkých úroků – pro Německo ještě nižších – a nalít do evropské ekonomiky peníze, něco na způsob Merkelové plánu pro infrastrukturu? Je to ta správná odpověď? Nedávná minulost nás od stejné cesty odrazuje, protože by přinesla tytéž špatné výsledky.
Ekonomická vláda eurozóny
Žijeme v jednotné měnové zóně, která se vyznačuje velkými rozdíly na finanční úrovni. Právě zde, na této úrovni musí Evropané požadovat po Německu jiný typ solidarity nutný k vyvážení vnějších nerovností uvnitř eurozóny. Stejně jako je špatný 6% schodek běžného účtu platební bilance, je v jiné zemi stejné měnové zóny nežádoucí i 6% přebytek. Jak odstranit tyto nerovnosti?
Například zřízením skutečné ekonomické vlády eurozóny, kde by byla suverenita lépe rozdělena, a vytvořením opravdové bankovní unie, jaká doposud nevznikla. Evropská komise a představitelé jižních států se musí zaměřit na tyto dva aspekty, a neztrácet čas přesvědčováním Němců, aby se nechovali jako Němci.
Evropská unie
Příliš konkurenceschopné Německo
„Brusel viní Německo z prohlubování krize,“ píše Le Monde v době, kdy Evropská komise zahájila (13. listopadu) „důkladné šetření přebytku německé obchodní bilance“. Brusel odhaduje, že se přebytek bude letos pohybovat stejně jako v roce 2012 kolem 7 % HDP, „to je nad 6% limitem stanoveným v roce 2011 v době zavedení tohoto mechanismu makroekonomického dohledu“. „Pro Německo je to premiéra,“ píše deník.
Italský deník Il Sole 24 Ore vysvětluje, že tato nerovnováha poškozuje jednotnou měnu, protože Německu poskytuje oproti ostatním zemím eurozóny konkurenční výhodu, která není kompenzována zhodnocením jeho vlastní měny. Bruselem zahájená procedura neskončí dřív než na jaře, domnívá se deník:
Někteří ekonomové soudí, že by odstraňování nerovnováhy mělo vycházet z Berlína, který by měl zvýšit dovoz ze zemí eurozóny postižených krizí nebo zvýšit platy. […] Zdá se ale, že Německo touto cestou jít nehodlá. Přední německé průmyslové podniky sází na odbytiště mimo Evropu, která v současnosti představuje zhruba polovinu přebytku obchodní bilance.
