„Prudce rostoucí napětí mezi Evropskou komisí a Gazpromem znepokojuje země Střední Asie, kterou jsou velice závislé na vývozu paliva do EU,“vysvětluje list Le Temps. Postsovětské republiky hájí postoj, že Moskvu není dobré tak citlivými tématy, jako jsou paliva, popichovat, aby byla zachována stabilita, která vyhovuje všem. Zejména pak Astaně vzhledem ke „snahám Kazachstánu navýšit svůj podíl ve třech velkých západních ropných konsorciích Chevron, Shell a Total“.
Vedle toho se „autoritativní režim navýsost bohatého prezidenta Nursultana Nazarbajeva obává, aby evropské vyšetřování Gazpromu nepodnítilo Brusel nepřímo k tomu zaměřit se na praktiky energetických podniků ve Střední Asii,“ zdůrazňuje ženevský deník.
Astana navíc, jak pokračuje deník, nechce rezignovat na rozrůzněnost své klientely: „Kazachstán se obává, aby nové energetické krize mezi Moskvou (jeho hlavním partnerem pro přepravu a rafinaci) a Bruselem (jeho předním zákazníkem) nevyužil Peking,“ další důležitý odběrce kazašské ropy. Astana se ale nechce vázat na jediného zákazníka.
Co se týká Evropy, bývalý expert Komise na stránkách Le Temps varuje:
Pro sedmadvacítku zůstává skutečnou energetickou výzvou společná dlouhodobá politika a garance toho, aby evropští ropní giganti, ať už ve Střední Asii nebo jinde, nesměřovali proti zájmům 500 milionů evropských spotřebitelů ropy a plynu.