Vyberte si jazyk
Po maratónu jednání, která svou atmosférou připomínala spíše tržiště než elegantní diplomatické sály, se hlavy států a vlád Sedmadvacítky nakonec dohodly na rozpočtu Unie pro období 2014-2020.
Poprvé v historii Unie se tento rozpočet ve srovnání s předchozím snížil. Jedni se domnívají, že je to v souladu s politikou rozpočtových škrtů, kterou v současné době provádějí členské státy. Druzí to vysvětlují omezením finančního chaosu, který vládne v některých dotovaných zemích.
Na konci summitu Evropské rady tak mohli jedni i druzí vyhlásit vítězství a oznámit domácímu veřejnému mínění, že dosáhli svého: Britové, že se jim podařilo snížit celkovou výši rozpočtu, Francouzi, že zachránili evropské dotace včetně těch do zemědělství a Němci, že byli v centru všech jednání.
Jde tedy o uzavřený případ? Zdaleka ne. Nevzali totiž v úvahu provokatéry z Evropského parlamentu: jen několik minut poté, co se evropští lídři přestali nadýmat pýchou nad svými úspěchy, ohlásily všechny čtyři hlavní politické skupiny (konzervativci, sociální demokrati, liberálové i zelení) ve společném komuniké, že Parlament „nemůže přijmout dohodu Evropské rady v její současné podobě“ a že „skutečná jednání začnou teprve nyní v Evropském parlamentu“. V předvečer summitu přitom europoslanci Sedmadvacítku varovali před snahou „obětovat budoucnost EU současné krizi“ a vyzvali účastníky summitu, aby „hospodářskou krizi nepoužili jako záminku k uvalení úsporných opatření na EU až do roku 2020“.
Dnes je proto míček na straně europoslanců, kteří jsou jako zástupci občanů Unie pevně odhodláni využít svých privilegií a text, který Rada schválila, znovu projednat. Připomenou tak členským státům, že politika šetření není sama o sobě cílem a že aby Evropa krizi překonala, potřebuje dlouhodobé investice podporující růst. Hlavně jim pak připomenou, že o budoucnosti EU se nejedná za zavřenými dveřmi, před očima její jediné demokraticky zvolené instituce. A to je jen dobře.
