Stejný metr pro všechny nefunguje

„Politika úsporných opatření dosáhla svých mezí,“ prohlásil předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Je to poprvé, co Brusel tuto politiku zpochybnil. Bylo na čase si uvědomit, že jeden recept pro tolik různých zemí nestačí, domnívá se Süddeutsche Zeitung.

Zveřejněno dne 24 dubna 2013 v 15:37

Politici často básní o rozmanitosti Evropy. Odkazují přitom na kulturní tradice za hranicemi vlastní země. Ty považují za zajímavé a obohacující. Všichni se z této rozmanitosti radují a přejí si, aby zůstaly tyto rozdíly zachovány. Zajímavé ale je, že jakmile se jedná o rozmanitost ekonomickou, všechna ta radost a dokonce i pouhá tolerance jsou ty tam.

V otázkách rozpočtové politiky totiž evropští politikové vyžadují jednotnost. Všechny země, zejména 17 členských států eurozóny, mají splňovat naprosto identická ekonomická kritéria, všem národním ekonomikám má být měřeno stejným metrem - a to přesto, že každá evropská země tradičně hospodaří úplně jinak.

Dosud nefunkční plán

Koncept nastrkat vše do jedné šablony narazil během současné vleklé krize na své hranice. Státy jako Portugalsko, Španělsko, Řecko a Irsko zavedly neuvěřitelné úsporné a reformní programy, aby dosáhly solidních rozpočtů a splnily kritéria platící pro všechny země eurozóny. Přesto ale cílů nedosáhly. Dluhy rostou.

Z čistě ekonomického hlediska představuje snižování zadlužení a provádění reforem ve snaze umožnit růst na ekonomicky zdravém základu, rozumný plán. Problém ovšem vězí v tom, že tento plán dosud nefunguje. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso se tedy nemýlí, když přiznává, že politický koncept může být správný - když ho ale občané kvůli nevalným úspěchům odmítají, není prosaditelný.

Newsletter v češtině

Zkostnatělý pakt

Evropští sociální demokraté Barrosovi okamžitě pogratulovali k probuzení z pětiletého kómatu. Zní to populisticky, ale bude na tom něco víc než jen zrnko pravdy. Již dlouho je vidět, že země, které s krizí bojují nejvíce, se neposouvají vpřed - šetří a reformují, podniky bankrotují, lidé přichází o práci, veřejný život kolabuje. Rozsudky soudů se nedoručují, protože nefungují kopírky, úředníci si do práce musí nosit vlastní tužky a toaletní papír, nemocnicím docházejí léky. Ve Španělsku žije každý osmý občan v chudobě. Je to stav, který si občané v jiných zemích sotva umí představit.

Z toho vyplývají dvě věci. Země eurozóny teď samozřejmě nemohou z ničeho nic ukončit všechny úsporné a reformní programy. To by měnovou unii stálo příliš mnoho důvěry. Je ale nutné se pozvolna přeorientovat: Evropská komise může přísná pravidla Paktu stability a růstu upravit na míru - a jednotlivým zemím nacházejícím se v krizi dát k dispozici více času, aby mohly rozpočtových cílů dosáhnout. Z dlouhodobého hlediska je navíc nutné zamyslet se nad tím, zda je kdysi oslavovaný pakt se svými zkostnatělými, rovnostářskými pravidly stále ještě aktuální. Krize ukazuje, že i přes společnou měnu je ekonomika Evropy rozmanitá.

Pohled ze Španělska

Složitá rovnice

Ekonomické klima zůstává pro Španělsko nadále „temné“, znepokojuje se Cinco Días. Ministr hospodářství Luis de Guindos očekává, že španělský hrubý domácí produkt letos klesne nikoliv o původně předpokládaných 0,5 %, ale o 1,5 %. Premiér Mariano Rajoy má za dva dny představit nové reformy ke snížení deficitu. Hospodářský deník ale vidí záblesk naděje v prohlášení předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa:

Z Bruselu se začínají ozývat hlasy, které nijak nezpochybňují nutnost pokračovat ve fiskální konsolidaci, ale zároveň volají po stimulaci hospodářského růstu. Čím dál více signálů ukazuje tímto směrem.

Důsledky krize začíná pociťovat i nejsilnější ekonomika EU – Německo, dodává Cinco Dias. PMI index pro výrobní odvětví a služby se v dubnu poprvé za pět měsíců propadl. Podle Cinco Dias:

to není jen známkou toho, že se pohroma, která zpustošila periferní ekonomiky, začíná přibližovat srdci Evropy, ale i toho, že by mohla prolomit dogmatismus Berlína týkající se úsporných opatření. [...] Otázkou pro Brusel a evropské vlády je, jak šikovně zkombinovat politiku snižování deficitu a veřejného dluhu s opatřeními na podporu hospodářského růstu.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma