Vyberte si jazyk
Americký institut Pew Research Center nedávno provedl průzkum veřejného mínění na téma důvěra v Evropskou unii. Co z něj vyplynulo? Unii vyjadřuje podporu 45 procent respondentů z osmi zemí, kde byl průzkum proveden. Ještě před rokem to bylo 60 procent. Ovzduší zhoustlo zejména ve Francii, kde počet euroskeptiků vzrostl za jediný rok o 18 procent. Unii dnes nedůvěřuje 58 procent Francouzů. Situaci trochu zachraňují naši polští sousedé: Unii podporuje 69 procent z nich. V sousední České republice se děje pravý opak.
„Jedním z hlavních důvodů zklamání z EU je nestabilní hospodářská situace, zejména v zemích eurozóny, protože jejich obyvatelstvo vidí jasnou spojnici mezi pracovní nejistotou, jednotnou měnou a rozhodnutími Evropské unie na její záchranu,“ vysvětluje ředitel Institutu mezinárodních vztahů a politických věd vilniuské univerzity TSPMI Ramunas Vilpisauskas. „V některých zemích, jako například v Litvě, lidé více důvěřují evropským než vlastním státním institucím. Nicméně v mnoha zemích zažívá důvěra jak ve státní, tak evropské orgány volný pád. Krajním příkladem je Řecko. Lidé dali najevo zklamání už v domácích volbách, ale projevit by se mohlo i ve volbách do Evropského parlamentu, které proběhnou v příštím roce,“ pokračuje Vilpisauskas.
Poláci kvitují, Francouzi se zlobí
Odborníci rovněž soudí, že nezanedbatelnou roli hraje i postoj politických představitelů dané země vůči EU. Profesor politických věd Kęstutis Girnius ilustruje na příkladu Polska a České republiky, jak významnou úlohu má v tomto směru mocenská elita. „Polští představitelé Unii vždy podporovali a Polsko si dnes dělá nárok na důležité postavení v evropském společenství. Naopak poslední český prezident Václav Klaus by podle mého soudu – a pokud by to bylo v jeho pravomocích – Českou republiku z EU raději vyvázal. V Praze má komunistická strana stále velký vliv a je známo, že socialisté se k EU staví obezřetně.“
„Vzpomeňme na projev [polského ministra zahraničí] Radoslawa Sikorského, který pronesl [28. listopadu 2011] v Berlíně a v němž vyzval Německo, aby krizi eurozóny řešilo aktivněji a vedlo Unii k větší integraci. Většina obyvatel země může tento postoj polské vlády kladně kvitovat. Vedle toho je třeba připomenout, že polská ekonomika nezažila v době krize recesi. I to může názor občanů ovlivnit,“ domnívá se Ramunas Vilpisauskas.
Co se Francouzů týče, ty dráždí mimo jiné nové rozložení sil v EU. „Francie doposud hrála v Evropě důležitou roli. Mezi Francií a Německem existovala, dá-li se to tak říct, neformální dohoda, podle níž bylo Německo motorem ekonomiky. A Francie mohla přijímat četná a důležitá rozhodnutí. To už ale neplatí. Rovnováha se začala vychylovat už v době, kdy měl otěže v rukou tandem Merkozy (Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy), a Francouzům se to vůbec nelíbí,“ tvrdí Kęstutis Girnius.
Netlačit příliš na pilu
A jak je na tom Litva? Kdyby se průzkum podobný tomu, jaký provedl institut Pew Research Center, provedl i zde, měli by Litevci blíž k Polákům, nebo k Čechům?
Ramunas Vilpisauskas tvrdí, že Litevci zatím Unii důvěřují, i když tuto tendenci nelze zevšeobecňovat. „Například poměrně vysoký počet lidí, kteří neschvalují zavedení eura, v poměru k jeho zastáncům poukazuje na skeptický postoj Litevců vůči rychlejší integraci, přinejmenším v této oblasti. Možná je to důsledek vyšších cen, nižší kupní síly a nejistoty, která vládne v eurozóně,“ domnívá se ředitel TSPMI.
Přestože Litevci Unii podporují, bude pro Litvu těžké během předsednictví image EU zlepšit. „Starat se o image EU dělá malým státům potíže, především proto, že jim chybějí finanční prostředky,“ soudí Kęstutis Girnius.
Ramunas Vilpisauskas dodává, že představitelé litevské zahraniční politiky by se měli ze všeho nejdřív zajímat o obyvatele Litvy, aby pak nemuseli čelit záplavě kritiky ze strany veřenosti za to, že během předsednictví příliš ‚tlačili na pilu‘.
Kritika zaznívá už nyní kvůli horečnatým stavebním pracím v ulicích, jako kdybychom se snažili před EU blýsknout a zamaskovat špatnou situaci. Litevské předsednictví Evropské rady zvýší informovanost obyvatelstva země o evropských záležitostech. Přispěje to k lepší image Unie? To lze nyní těžko předvídat...
