Web 3.0 je na Evropě

V reakci na informace o odposleších americké agentury NSA a masivním sběru dat, který provádějí internetoví giganti, musí EU položit základy budoucnosti internetu. Jen ona sama může garantovat systém založený na „odpovědnosti a sdílení“, ve kterém budou mít uživatelé kontrolu nad informacemi, které se jich týkají, soudí francouzský filozof.

Zveřejněno dne 23 října 2013 v 15:46

Sledování komunikací, návštěvnosti internetových stránek a online nákupů bylo údajně hlavním zdrojem informací pro zpravodajské služby nejen Spojených států, ale i dalších světových velmocí. Tento neustále sílící trend kopíruje dramatickou křivku prodeje mobilních a chytrých telefonů, počítačů a tabletů, které díky vzájemnému propojení svých protokolů produkují exponenciální množství dat - soudě dle rostoucích datových objemů, kterým se nyní přezdívá „Big Data“.

Série odhalení v aféře Prism nejenže upozornila na fakt, že americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) tajně zachycuje informace z nejrůznějších zdrojů (to jsme věděli přinejmenším už od modernizace sítě Echelon na konci 80. let), ale především veřejnosti ukázala neuvěřitelný rozsah těchto operací. Ty se řídí pravidly a metodami, které nejenže jsou často nelegální, ale svým způsobem stojí mimo naše chápání.

Ačkoliv různé formy odporu vůči těmto praktikám se objevovaly už dříve, ze strany jak jednotlivých občanů, tak nejrůznějších sdružení, jejich hlas k politickým špičkám většinou nedolehl. Dnes můžeme považovat informace, které prostřednictvím Glenna Greenwalda zveřejnil Edward Snowden, za skutečný historický mezník. Zasáhly totiž do povědomí globální veřejnosti, která je díky nim přesvědčena o nutnosti regulovat sběr, uchovávání a využívání osobních údajů.

Odpovědnost a sdílení

Jako první to dala jasně najevo Brazílie, která v důsledku těchto odhalení vyzvala na podnět své prezidentky Dilmy Rousseffové a spolu s dalšími rozvíjejícími se ekonomikami a ostatními členy skupiny BRICS ke změně pravidel správy internetu, jenž je v současné době zcela jasně v rukou Američanů. Tento návrh v příštích měsících jistě vyvolá tvrdé geopolitické boje.

Newsletter v češtině

Není však vůbec jisté, zda by internet, který by Čínu, Rusko a další země s politickým režimem odmítajícím svobodu podřídil nějakému multipolárnímu regulačnímu orgánu, byl opravdu transparentnější. Spíše můžeme očekávat pravý opak. I proto bychom měli chápat udělení azylu Edwardu Snowdenovi v Rusku jako výraz nových mocenských vztahů v komplikované geopolitice internetu a osobních dat, nikoliv jako snahu lépe regulovat praktiky tajných služeb.

Domnívám se, že rozhodující úlohu ve správě internetu a otázkách týkajících se osobních dat musí nyní sehrát Evropská unie. Jestliže projekt definovaný v roce 2000 v Lisabonu, podle nějž se měla Evropa stát „největší znalostní ekonomikou světa“, z mnoha důvodů neuspěl, měla by dnes možná naše stará Evropa vystavět budoucí základy „Webu 3.0“, který by poskytoval „digitální prostředí založené na odpovědnosti a sdílení“ umožňující každému uživateli spravovat informace, které při používání internetu nashromáždí.

„Etické inovace“

Evropa by také měla vymezit hranice, a to nikoliv v reakci na své částečné technologické zpoždění, ale ve jménu „demokratické vyspělosti“. Hranice, jejichž součástí by byla klauzule, kterou by uživatelé dávali souhlas [s používáním dat]. Měla by omezený počet kapitol a znaků, tak aby uživatelé udělovali souhlas s plnou znalostí věci. Tato pravidla by podporovala všeobecné rozšíření praxe opt-in namísto opt-out, to znamená, že by se uživatel nemusel podřizovat nastavené nabídce a namísto toho by sám dával zaškrtnutím souhlas, zejména co se týká prodeje dat třetí osobě.

Evropa se dále musí angažovat v zavádění veřejné politiky na podporu „etické inovace“, která by nahrávala tvorbě nových průmyslových modelů zabraňujících tomu, aby se memorizace našich uživatelských aktivit neustále převáděla na peníze.

Open data, tj. zpřístupnění veřejných údajů nejrůznějším službám, se musí stát aktivní laboratoří evropské digitální ekonomiky založené na striktním dodržování práva, odpovědném zacházení s veřejnými pravomocemi a svobodném podnikání respektujícím nedotknutelnost osob. Tato perspektiva nejenže nastiňuje nové ekonomické obzory, ale také by se mohla uplatnit v jiných oblastech, kde by pomohla vytvořit jinou „globální ekologii“ zohledňující zhoubné účinky či „oteplování“ způsobené excesivním chováním, stejně jako potenciální přínos plynoucí z ekosystému procházejícího revitalizací v podobě sdílené etiky.

Americké odposlechy

Paříž protestuje, Berlín bagatelizuje

Esejista a bloger Sascha Lobo chválí na serveru Spiegel Online postoj Francie a lituje, že se tak radikálně liší od postoje německé vlády:

Francie přišla na to, že NSA při hromadném sledování francouzské telefonické komunikaci nahrála 70 milionů telefonátů. Francouzský prezident Holland si předvolal velvyslance USA ve Francii a necelých 24 poté měl hovor s Obamou. Francouzský ministr zahraničních věcí nazval špionáž občanů „praktikami, které nejsou mezi spojenci přijatelné,“ a ministr vnitra ji značil za „šokující“. Německo se dozvědělo, že patří k nejsledovanějším zemím v Evropě. Angela Merkelová vyčkává a bagatelizuje. Ministr vnitra odjíždí do Washingtonu a po návratu ujišťuje, že je všechno naprosto v pořádku, že mu to tak potvrdil asistent NSA [...]. Nakonec se skandál kolem špionáže uzavřel, právě včas, těsně před volbami.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma