Úspory, nebo bankrot. Řečtí poslanci, kteří budou hlasovat o plánu úsporných opatření, jejž od Řecka vyžaduje Evropská unie a MMF, mají před sebou volbu, která nemá v dějinách řecké demokracie obdoby a která v zemi prohlubuje napětí.
Může malé Řecko, jehož hrubý domácí produkt představuje pouze nepatrnou část evropského HDP, spustit v Evropě „poplach“ a ohrozit světové zájmy? Zřejmě může, jak napovídají prohlášení evropských představitelů a záplava depeší a analýz zahraničních novinářů, kteří se zajímají o dnešní a zítřejší hlasování řeckých poslanců [První hlasování 29. června se týká rámcového zákona, který Řecku ukládá uspořit v rozmezí let 2012-2015 28,4 miliard eur a získat 50 miliard eur z převodů a privatizací. Druhé hlasování 30. června se bude týkat prováděcího zákona].
Prožívali jsme a prožíváme, každopádně do zítřejšího večera, 48 hodin nejistoty. Pro Řecko i pro eurozónu. I když se zdá, že na scénář odmítnutí plánu úsporných opatření nedojde, nic nelze vyloučit.
Od návratu země k demokracii [červenec 1974] ještě situace nikdy nebyla tak vážná. Dosáhli jsme totiž mezní hranice. Tak lze vysvětlit nátlak, pod nímž se ocitli poslanci, kteří se mají vyjádřit k plánu úsporných opatření. Vláda samozřejmě musí čelit nepředvídatelné krizi. I kdyby byl totiž plán schválen (a to díky hlasům opozičních poslanců vzhledem ke zdrženlivosti poslanců socialistické většiny), bude rovnováha ve vládě zpochybněna.
Tohle poslanci strany PASOK [vládní socialisté, kteří mají v parlamentu většinu 155 poslanců z celkových 300] dobře vědí. Jsou pod dvojím nátlakem: Jednak voličů, kteří drastická úsporná opatření odmítají, jednak nutnosti podporovat vládu. Ví se to i ve vládě, odkud vzešla přesvědčovací iniciativa nového ministra financí Evangelose Venizelose [snaha přimět parlamentní většinu k souhlasu výměnou za sociální dialog]. Problém Řecka ale otřásá i evropskými mocenskými centry. Všechny zraky se upírají na náměstí Syntagma [kde se konají hlavní demonstrace proti úsporným opatřením]. Prohlášení Van Rompuye, Barrosa, Olliho Rehna či Wolfganga Schäubleho o tom, že naše země „nemá jinou alternativu“ a že „žádný plán B neexistuje“, mohou obsahovat prvek vydírání. Také ale mohou prohloubit nejistotu.
Na jednu stranu vedoucí představitelé institucí kategoricky tvrdí, že „plán B pro Řecko neexistuje“. Na stranu druhou vznikají například ve Francii nebo Německu iniciativy, o nichž nám chybí podrobné informace a u kterých nedokážeme odhadnout, jak na ně zareagují trhy, jichž se všichni obávají.
A v tomto ovzduší nejistoty a zdrženlivosti mají poslanci za úkol říct pouze ano nebo ne…
Poslední aktualita: Řecký parlament schválil plán úsporných opatření 155 hlasy proti 138.*
Komentář
Brusel nežertuje
„Evropská unie nežertuje a předkládá dilema velkého kalibru: schválení nového plánu úsporných opatření, anebo bankrot. Nebezpečí je obrovské,“ varuje To Ethnos. Jedná se o mimořádně důležitý okamžik a klíčovou volbu, píše deník. „Ale napětí v ulicích pokračuje a nabírá na intenzitě. Řekové jsou rozhodnuti vzepřít se nespravedlnosti v podobě opatření obsažených v druhém úsporném plánu,“ upozorňuje To Ethnos.