Nizozemský tisk dnes vzdává poctu Simonu Vinkenoogovi, který se sám přezdíval „Homo Ludens“ (člověk hravý). Nizozemský básník, který zemřel 12. července ve svých 80 letech, byl avantgardistou, stoupencem lehkých drog a ačkoli se stal slavným, nikdy nebyl zcela doceněn. V roce 2004 nebylo jeho zvolení za „Národního básníka“, po odstoupení výherce, oficiálními organizátory uznáno. „Antologie nizozemské poezie“ si rovněž dala načas než přiznala jeho básním místo kam patří.
List De Volkskrant oceňuje způsob, kterým otevřel poezii veřejnosti: „Vinkenoog byl jedním z prvních básníků, kteří recitovali poezii širšímu okruhu veřejnosti. V roce 1960 vydal desku s mluvenou poezií. Jeho silnou stránkou bylo recitování a vystupování na jevišti. Zkoušel a improvizoval jako jazzový hudebník, jazyk splétala kroutil takovým způsobem, že si pak často ani sám nevzpomněl co řekl. Tento umělecký způsob vyjadřování se bez přemýšlení a předběžného výběru nazýval 'jazykovým jazykem'.“