Vyberte si jazyk
Evropská komise by mohla brzy pohnat Francii před Soudní dvůr Evropské unie. „Komisi se dostalo politického ujištění, že terčem nebyla žádná určitá etnická skupina,“ vysvětluje v Libérationkomisařka pro spravedlnost a občanská práva Viviane Redingová. Francouzský tisk ale odhalil ministerský oběžník, který tato ujištění vyvrací, protože ukazuje specificky na Romy. Na jeho základě Brusel zahájil proti Paříži řízení. Pokud dá soud za pravdu Komisi, „bude Francie nucena situaci napravit nebo zaplatit pokutu, i když k tomu dochází zřídkakdy,“ uvádí Público, který upřesňuje, že by celý proces mohl trvat několik let.
Pošpiněná čest
V tomto „především politickém procesu“ nemůže Paříž počítat s podporou žádného členského státu, píše Frankfurter Allgemeine Zeitung. Německý deník soudí, že „ve hře není pouze účinnost smluv EU,“ ale rovněž „výklad lidské důstojnosti každého občana Unie, protože Komise nepřipustí jakoukoliv pochybnost o tom, že EU jde v dodržování lidských práv vzorem“. Madridský El País soudí, že „se Evropská komise snaží odpovědět na Barrosovu netečnost“ a „zarmucující servilnost“, s nimiž se staví k otázce vyhoštění Romů z Francie. Podle deníku rozhodnutí Komise, jež oznámila Viviane Redingová, připomíná, že „předvolební populismus na úkor menšin má v Evropské unii své meze“. Bruselská exekutiva „zachraňuje svoji čest“ a iniciativa Komise by měla znamenat „posun v odmítání populistických opatření, která v posledních letech přijaly vlády některých členských států,“ doufá deník.
„Francie pošpinila svou čest,“ hlásá Gazeta Wyborcza. „Ani Francie, ani žádná jiná takto vlivná země nikdy nezaslechly podobná obvinění od Komise, která až dosud dělala všechno proto, aby si nerozhněvala Paříž,“ zdůrazňuje varšavský deník. Ovšem „odsoudit xenofobii nestačí, je rovněž nutné bojovat proti špatné integraci romských komunit v evropských společnostech“. „Je příjemné sledovat, jak energicky si Viviane Redingová troufá kritizovat tak velkého a mocného člena EU, jakým je Francie,“konstatuje Dagens Nyheter. Švédský deník si ale klade otázku, zda „se kritika Redingové týká pouze situace Romů. Komise během let ztrácela moc a představitelé států čím dál častěji jednali podle vlastní vůle. Pokud chce Komise obhájit možnost zasahovat do záležitostí členských států – jakkoliv silných – a tlačit na ně, aby dodržovaly zákony EU, pak nastal dobrý okamžik, aby tak učinila.“
Není se za co stydět
„To stačí!,“ hlásá bukurešťský Adevărul, který se podivuje nad tím, že „skutečný test odolnosti základů EU nepřichází ze samých hlubin řeckého, portugalského či španělského rozpočtu, ale z ubohých lepenkových táborů Romů, kteří emigrovali z Rumunska do Francie“. „Kde se ale bere [v Redingové] tolik hněvu?“ „Možná pramení z toho, že za pokrytectvím skrytým za 300 eury [částka věnovaná romským rodinám, které odejdou dobrovolně] znovu vyvstávají politické myšlenky staré 70 let, anebo z toho, že zítra možná Paříž vyhostí člověka jenom proto, že má rumunský pas nebo že sedí na trávníku.“
Nicméně, jak tvrdí Le Figaro, „Paříž se nemá zač ‚stydět‘, ať si o tom komisařka Ridingová myslí cokoliv. Kdyby se unijní orgány jen o trochu více zajímaly o osud 10-12 milionů osob, které jejich země systematicky odmítají začlenit do svých společností a kteří se potulují po Evropě, nebyli bychom tam, kde jsme.“ Konzervativní deník pak dodává, že „pokud půjde Komise ve stopách těch, kteří vytvářejí absurdní paralely s nacistickým vyhlazováním Židů, tak si už tak málo lichotivý obrázek, který o ní Francouzi mají, příliš nevylepší. Chystaným trestním řízením proti Francii rozdmýchává Barrosův tým plamen značně nezdravé debaty a nahrává velice extremistickým reakcím“.
