Vyberte si jazyk
Jasným „ano“ schválili Turci 12. září významnou reformu ústavy, o kterou usilovala konzervativní islámská strana premiéra Recepa Tayyipa Erdogana. Změny směřují především k omezení role armády v tureckých vysokých soudních institucích. Erdogan tak na den přesně třicet let po vojenském puči z roku 1980 slaví trojí vítězství. Za prvé mu výsledek zajistil výhodnou pozici do parlamentních voleb v příštím roce, v nichž se představí jako kandidát již na třetí po sobě jdoucí funkční období. Za druhé zbavil armádu výsadního postavení v mnoha vysokých institucích. Za třetí přiblížil svou zemi Evropské unii, která si jako jednu z podmínek pro přijetí Turecka do EU vymínila větší demokratizaci veřejného života a vysokých soudních instancí.
„Evropeizace“ Turecka probíhá paradoxně na úkor jeho sekularity a strana, která tento proces ztělesňuje, je strana náboženská. Proto také evropská hlavní města přijala výsledek referenda sice s uspokojením, nicméně i s jistou opatrností. Pokud jde ale o vstup Turecka do Unie, je nyní s dalším krokem na řadě sedmadvacítka. Erdogan jí dnes bude moci říct, že riskoval krk, aby uspokojil její požadavky vůči Turecku. Nyní je řada na evropských státech, aby ukázaly, že jsou připraveny jít do – politického – rizika a dotáhnout vstupní rozhovory do konce.
Gian Paolo Accardo
