Od rána do večera, od Kanady po Hong-Kong, „chřipka“ je zkrátka všude. Slovo ve zlomku času ovládlo sféru politickou, mediální i vědeckou a takřka nám dalo zapomenout na příšernou „krizi“… Naštěstí je závažnost tohoto viru nesrovnatelná s virem „španělské chřipky“, která na začátku dvacátého století zachvátila značné množství Evropanů. Dnešní Angličané nazývají tuto běžnou nemoc „flu“. Původ slova sahá velice pravděpodobně až do roku 1743, kdy se objevila první epidemie. V Anglii tak, když má člověk chřipku, „padne jako moucha“ („drop like flies“), respektive se z choroby celý zhroutí („Come down with flu“).
„Flu“ etymologicky souvisí s italským výrazem „Influenza di freddo“ („vliv zimy“), který upomíná na sezónní charakter nemoci. Ve Francii lze také mít „na někoho chřipku“ („quelqu’un en grippe“). Výraz odkazuje k německému „Grippe“, v překladu „popadnout, rychle někoho chytit“. To znamená, že my nechytáme chřipku, to ona chytá nás! Ostatně Poláci sami říkají, „chytla mě chřipka“ („złapała mnie grypa“). Vraťme se ale k prasátkům. „Swiński“ znamená v polštině „prasata“, slovo však zároveň slouží i k označení „košilatých“ vtipů. Pokud si tedy vykládáme věci po svém, může chřipka nabrat úplně jiný směr. Stejně jako v případě německého „Schwein gehabt“ („mít prase“), což ale znamená o něco roztomilejší situaci: „mít štěstí“. Ať žije epidemie prasat!
Pierre-Anthony Canovas