Brusel, hnízdo špionů

Brusel je hnízdem špiónů. Nejenže konec studené války neznamenal snížení aktivity zahraničních zpravodajských služeb v belgickém hlavním městě, ale spíše jejich činnost a cíle znásobil. Mimoto jsou tyto aktivity tak intenzivního charakteru, že Evropská komise před časem vydala interní zprávu adresovanou svým vedoucím pracovníkům, ve které je nabádá k přijetí opatření pro boj s čím dál častějšími a opakovanými pokusy, která mají za cíl „získat oficiální a citlivé dokumenty“ o aktivitách unijní exekutivy. Zpráva uvádí, že se „určité země, nátlakové skupiny, novináři a soukromé agentury snaží získat chráněné informace“. A upřesňuje, že „osoby spojené s tajnými službami“ působí s krytím jako „stipendisté, novináři, státní úředníci členských států Evropské unie přidělení k Evropské komisi a informatici“.

„Brusel je spolu s Washingtonem a Ženevou jedním ze tří klíčových měst pro špionážní služby z celého světa,” vysvětluje Kristof Clerix, autor knihy Tajné služby v Belgii. Naprostá beztrestnost? (nakladatelství Racine). „Metody zůstávají stejné jako za studené války: získat důvěru cílových osob a tuto důvěru pak využít. Co se změnilo, je používání nových technologií a vzrůstající význam hospodářských otázek,” dodává Clerix, novinář belgického měsíčníku MO zaměřeného na mezinárodní politiku.

„V politických a vojenských otázkách je Brusel pro špióny ještě zajímavější než v období studené války,” zdůrazňuje. NATO (Severoatlantická aliance) se už neomezuje pouze na obranu spojenců, ale podniká vojenské operace v Bosně, Kosovu, Afghánistánu a svůj vliv rozšířilo i do středoasijských republik bývalého Sovětského svazu. Co se týče Evropské unie, ta má rovněž působnost v oblasti mezinárodní politiky a obrany a také podniká vojenské a politické intervence velkého rozsahu (v Bosně, Kosovu, Makedonii, Kongu a Somálsku).

Kromě těchto klasických politických a vojenských otázek jsou zde tři další faktory, které z Bruselu dělají pro zahraniční zpravodajské služby ještě zajímavější destinaci: přítomnost technologických center vesmírného a vojenského charakteru, role země jako zázemí mezinárodního terorismu a silné přistěhovalecké komunity z Turecka, Maroka a střední Afriky, které jsou politicky velmi aktivní a jsou zblízka sledované vládami zemí jejich původu. „V průběhu posledních dvaceti let hrála Belgie důležitou úlohu v mezinárodním terorismu. Je to malá země, ze které je snadné utéct a nachází se zde početná komunita muslimských imigrantů,” připomíná Clerix.

Mezi novými aktéry přítomnými na špionážní šachovnici v Bruselu je Čína, která patří k těm nejaktivnějším. Zaměřuje se v prvé řadě na získávání vědeckých a technologických informací, ale zároveň sleduje i tibetskou otázku, své politické odpůrce a náboženské hnutí Falun Gong.

Stranou stojí americká špionáž zaměřující se na světové bankovní převody skrze společnost Swift, která navzdory skandálu, který vyvolala, pokračuje ve své činnosti. Poslední velká aféra se nedávno odehrála v Radě ministrů EU, která byla, až do odhalení v roce 2003, předmětem nepřetržité špionáže po dobu osmi let. Soubor pěti schránek, který byl nainstalován během stavby budovy, umožňoval odposlouchávat telefonní hovory španělské, francouzské, německé, italské, britské a rakouské delegace. Diplomatické zdroje činily odpovědným Izrael, ale nikdo se nikdy neodvážil zformulovat oficiální obvinění. Podle zdrojů blízkých případu, dostali belgičtí vyšetřovatelé instrukce nepostupovat ve vyšetřování příliš do hloubky.

Se svými 56 000 diplomaty, 15 000 lobbyisty, 1 200 novináři, mnoha tisíci překladateli a zahraničními studenty je Brusel ideálním místem pro výkon druhého nejstaršího řemesla na světě. Je také městem, kde je velmi snadné být se špiónem v kontaktu bez svého vědomí.