"Východ tudy". Předseda Evropské komise José Manuel Barroso (vpravo) doprovázen maďarským premiérem Viktorem Orbánem, Brusel, červen 2010.

Brusel zahájil operaci „pryč s Orbánem“

Evropská unie vyhrožuje Budapešti finančními sankcemi a soudním řízením pro nesoulad s evropskou legislativou. Zahájila tak zřejmě proces, který by jí měl pomoci zbavit se maďarského premiéra podobným způsobem, jako to udělala s Berlusconim a Papandreem. Tak jednoduché to ale nebude.

Zveřejněno dne 12 ledna 2012 v 15:38
"Východ tudy". Předseda Evropské komise José Manuel Barroso (vpravo) doprovázen maďarským premiérem Viktorem Orbánem, Brusel, červen 2010.

Půldruhého roku trvalo, než se Viktor Orbán dostal na okraj evropské politiky. Není to nepříjemné jenom nám, ale i západním vládám, které příliš nevědí, co si mají s někdejším spojencem počít. Může nechat Západ Orbána padnout?, zeptal se mě jeden můj známý. Už to tak koneckonců udělal s Berlusconim v Itálii a Papandreem v Řecku, kde na jejich místa dosadil své věrné, technokraty z finančního světa, muže předvídatelnější a rozumnější. V sázce bylo hodně, protože se jednalo o dva státy eurozóny a Brusel (ve skutečnosti Berlín a Paříž) se obával, že politická a ekonomická nejistota naruší stabilitu celé eurozóny. Podařilo se tak zachránit, co se ještě zachránit dalo.

Maďarsko ale není členem eurozóny a starost si o nás dělají v podstatě pouze rakouské banky. To, že nám Evropská komise včera pohrozila disciplinárním řízením, ukazuje, že vláda svým krajním úsilím udržet si moc a pokračovat v neortodoxní hospodářské politice Brusel vážně zneklidňuje.

„Případ Maďarsko“ je ale skutečným oříškem. Není tak jednoduché sesadit premiéra „zvenčí“, když byl zvolen dvoutřetinovou většinou poslanců. Opozice je navíc v troskách. Ať o tom lze soudit cokoliv, jisté je, že demokratický mandát je v členských státech Evropské unie velice důležitý, neboť právě jemu vděčí každý politik za svou moc.

Úřednické vlády dostávají slovo jen na přechodné období a v případech krajní nezbytnosti, neboť i na Západě se před nimi má většina politiků na pozoru vzhledem k tomu, že tito technokraté nevystoupali po všech příčkách politického života a nezískali mandát od voličů. V případě Maďarska je také třeba mít na paměti, že by příliš velký tlak mohl mít přesně opačný účinek, než bylo záměrem, a hnát tak vodu na mlýn [krajně pravicovému] Jobbiku.

Newsletter v češtině

V současné době se v souvislosti se situací v Maďarsku řeší zřejmě dva možné scénáře. První – a v tomto duchu se nese i varování z Bruselu – dává Viktoru Orbánovi ještě šanci za předpokladu, že prokáže větší flexibilitu ve věci zákona o centrální bance [který nad ní posiluje vládní kontrolu] a povinného odchodu do důchodu soudců [považovaný za jakousi čistku v justici]. A především za předpokladu, že je ochoten přehodnotit svou hospodářskou politiku v rámci jednání s MMF. Možná ho nebudou vítat s otevřenou náručí, ale v Evropě se v politice zapomíná rychle. Stojí za to připomenout pobouření, jaké vyvolal rakouský kancléř Wolfgang Schüssel v roce 2000, když se rozhodl vytvořit vládní koalicí se Svobodnou stranou Rakouska Jörga Haidera. Poté skandál utichl a Schüssel mohl nerušeně vládnout až do roku 2007.

Pokud je pro současnou vládu požadovaná politická změna stěží představitelná a u veřejného mínění těžko prosaditelná, nabízí se druhý možný scénář: pokusit se prostřednictvím ELP [Evropská lidová strana, k níž patří i Orbánův Fidesz] najít v rámci strany Fidesz někoho, kdo by mohl šéfa vlády ve funkci nahradit.

Zatím ještě tápeme a netřeba si dělat iluze – byl by to opravdu konečný katastrofální scénář.

Názor

Tlaky jsou kontraproduktivní

V době, kdy EU navrhuje sankce pro Maďarsko, pravicový deník Magyar Nemzet porovnává domácí středolevicový tisk s maďarskými stalinisty, „kteří se s velkou nenávistí obrátili proti své vlasti. Je neuvěřitelné, že se levicoví novináři radují, že je jejich země kritizována a trestána.“ Deník dokonce prohlašuje, že „i evropský komisař Ollie Rehn je objektivnější, než maďarská levice, neboť ten alespoň uznává, že sankce EU proti rozpočtovým prohřeškům Budapešti by byly překvapivé.“

Jak však míní Magyar Nemzet, ani Evropská komise, ani Spojené státy, které Orbánovu vládu také kritizují, „nevidí bumerangový efekt, který my dobře cítíme – Maďaři budou považovat útoky na svou vládu za útoky proti své zemi.“

S tímto názorem se v Bukurešti ztotožňujetýdeník Revista 22: „Největší chybou západních vlád bylo věřit, že v Orbánově případě lze jednat stejně, jako v případě Silvia Berlusconiho či Jorgose Papandrea. Orbán má však bezpodmínečnou podporu prezidenta Pála Schmitta a v roce 2010 byl zvolen hlasy více než 50 % Maďarů. Vnější tlaky na odchod Viktora Orbána, který se stal ztělesněním nedávné i historické frustrace Maďarů, by mohly mít pro EU mnohem závažnější následky, v první řadě růst podpory krajně pravicové strany Jobbik.“

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma