Cesta k chaosu

Řekové volili zítřek na základě včerejška. Voliči prahnoucí po návratu do zlatého věku – v němž by se mohli vyhnout požadavkům našich partnerů a věřitelů - rozbili bipartijní politický systém, fragmentovali politický střed a do centra dění přivedli extremisty z obou spekter. Výsledky včerejších volebnezanechaly žádnému z táborů nového parlamentu – ani stranám akceptujícím dohodu o půjčce, ani těm, které ji odmítají - mnoho manévrovacího prostoru pro vytvoření koalice.

Ani kdyby byly okamžitě uspořádány nové volby, není vůbec jisté, zda by Nová demokracie a Pasok získaly část někdejší moci (až do roku 2009 obě strany dohromady zastupovaly více než 80 % elektorátu, zatímco včera získaly stěží 35 %). Vzhledem k tomu, že v parlamentu je sedm stran a žádná nemá více než 20 %, budou naši politici muset čelit třem velkým výzvám: budou se muset naučit spolupracovat jako rovný s rovným, aniž by některá ze stran vytvořila silný pól a aniž by se některá z nich snažila získat nad druhou nějakou výhodu. Dále musejí jednat s neonacistickou stranou Chrysi Avgi [Zlatý úsvit], která se také dostala do parlamentu.Teď, když je vláda Pasoku-ND Lukase Papadimose minulostí, též musejí nalézt způsob, jak se stát důvěryhodnými partnery v jednáních s našimi věřiteli.

Naše společnost, která též nemá ve zvyku spolupracovat a dělat kompromisy, bude muset čelit velkým výzvám v podobě vzestupu strany Syriza (Koalice radikální levice), dalších levicových stran a Zlatého úsvitu. Ačkoliv jsou každá na opačných stranách politického spektra, obě strany mají něco společného – nemají respekt ke stávajícímu establishmentu a jedna k druhé chovají hlubokou nenávist.

Pád starého politického systému

Jestli vzestup Syrizy povede k ještě většímu burcování levičáků na univerzitách a v dalších sférách veřejného života, potom je možné, že se „jednotky“ levičáků a anarchistů na ulicích střetnou s černokošiláky ze Zlatého úsvitu. Navíc je pravděpodobné, že policie bez silné vlády, která by jí dávala rozkazy a podporu, se bude snažit nenechat se do této rivality zatáhnout, což u občanů ještě víc prohloubí pocit nejistoty a možná povede k ještě většímu politickému rozdrobení.

Není překvapivé, že Pasok a do jisté míry i Nová demokracie doplatily na program úsporných opatření, ale takový propad jejich podpory byl zcela neočekávaný. Nyní nadešel čas prověřit teorie těch, kteří mají za to, že Řecko si může stanovovat podmínky pro své věřitele, a že stávající situaci zvládneme, i když od nás dají ruce pryč. Tento způsob uvažování má svůj původ v chování Andrease Papandrea, který založil Pasok a dominoval řecké politice v 80. letech. Jeho populismus od té doby utvářel naši veřejnou debatu. Dnes jsou Pasok a Nová demokracie jejími obětmi: ačkoli sami populismus nestoudně využívali, když se tento obrátil proti nim samým, byli bezbranní.

Včerejší volby zbořily politický systém posledních 38 let. Otevřely dveře novým silám a ukázaly cestu pro spolupráci, před volbami i po nich. Pokud se naši politici a všichni ti, kteří jsou zapojeni do veřejného života, včera v něčem nepoučili, zabředneme do koloběhu konfliktů, které skončí jedině katastrofou.

Komentář

Vše závisí na malých stranách

Hlavním výsledkem voleb je propad dvou velkých tradičních stran, PASOKu (socialisté) a Nové demokracie (pravice), které dohromady získaly pouze 32 % hlasů. „Řekové PASOKu nikdy neprominuli volební heslo z roku 2009 ‚Peníze tu jsou‘,“ píše řecký týdeník To Vima. A také „nikdy neprominuli, že se země ocitla pod kuratelou, neprominuli Nové demokracii její manévry ani Antonisi Samarasovi jeho posedlost stát se předsedou vlády.“

Týdeník na svých stránkách dále poznamenává, že

„volby přinesly úspěch předsedovi levicové koalice Syriza Alexisi Tsiprasovi, ale také Fotisi Kouvelisovi z Demokratické levice, Panosi Kamenosovi z populistické strany Nezávislí Řekové a straně Zlatý úsvit, která se dostala do parlamentu“.

Dnes, jak pokračuje To Vima,

mají odpovědnost v rukou Tsipras, Kouvelis a Kamenos. Až dosud tvořili opozici. Nyní mají vysokou zodpovědnost, protože na jejich rozhodnutích závisí budoucnost země. Poměry se změnily.