Evropské unii je často vytýkáno, že jemnou, ba dokonce slabou a neschopnou velmocí (mezi jiným kvůli svým sporům). Možná má Unie problémy s umístěním na světové diplomatické šachovnici, ale na své blízké okolí působí přitažlivou mocí.
V posledních dnech nám byl podán další důkaz: moldavští voliči v parlamentních volbách 29. července většinově zvolili proevropské politické strany, volby vyhrála o pár hlasů opozice. Pokud se jí podaří sestavit vládu – což není jisté, protože komunistická strana stále setrvává hlavní politickou stranou – Kišiněv by brzy mohl podat žádost o vstup do EU.
Island, který dlouho odolával bruselskému vábení, je oslaben ekonomickou krizí a velmi pragmaticky se rozhodl vyhledat ochranu pod domněle milosrdným křídlem Unie. Rejkjavík podal 23. července žádost o vstup, které se v Bruselu a v dalších evropských hlavních městech dostalo vřelého přijetí – natolik, že několik diplomatů muselo ujišťovat další kandidující státy (zejména balkánské) o postupu jejich žádosti, která by nyní mohla postupovat rychleji. Ženevský list Le Temps sdělil, že skupina švýcarských intelektuálů vedených Helvetickým klubem vyzvala dne 1.srpna, u příležitosti výročí federální smlouvy, ke vstupu Švýcarska do Unie. To je důkaz, že měkká mocnost, kterou někteří kritizují, se někdy jeví účinnější než tvrdá, ale špatně kontrolovaná velmoc.