Tento veletrh, který se koná dvakrát do roka v nejdůležitějších městech střední a východní Evropy je pro západní země oblíbenou příležitostí na získání rumunských lékařů, kterým nabídnou bezkonkurenční finanční podmínky. V zahraničí totiž nabízí mezi 2 000 a 3 000 euro měsíčně (jako například největší soukromá nemocniční síť v Německu, Asklepios Kliniken), proti 300 euro, které si doktor vydělá v Rumunsku. Ve Skandinávii a Velké Británii mohou specialisté dokonce dostat nabídku až ve výši 10 000 až 20 0000 euro.

Lov na lékaře

Svou účast na veletrhu ohlásily pracovní agentury z více než deseti evropských zemí, ale také z Austrálie a Nového Zélandu. Organizuje jej společnost MediPharm Careers, polská headhunterská agentura, která se specializuje na zdravotní personál, společně s Hearty Europe LLC (americkou společností zaměřující se na zdravotní cestovní ruch) ve spolupráci s Houston NPA (komunikace). Veletrh se koná 16. a 17. října v Bukurešti v prostorách Lékařské fakulty Carol Davila. Pro země, kterým chybí zdravotní personál, jako Velká Británie, Irsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Nizozemí, Rakousko, Francie, Malta a Španělsko, to bude příležitost nabrat zkušené rumunské lékaře, ale i doktory před atestací. Mezi nejvyhledávanější lékařské profese patří anesteziologie, pohotovostní medicína, psychiatrie, obecná chirurgie a pediatrie.

Novinkou na tomto veletrhu je přímá účast zahraničních zaměstnavatelů a nejen zprostředkovatelských agentur,“ vysvětluje Simona Oprea, zástupce Houston NPA. Příští týden se veletrh přesune do Kluže, kde bude probíhat 23. – 24. října na lékařské fakultě Univerzity Iulia Haţiegana.

S nedostatkem prostředků se nadšení vytrácí

Třicetiletý Mihai Lesaru pracuje jako radiolog v bukurešťské nemocnici Fundeni. Po několika měsících strávených na stážích ve Francii a Švýcarsku se vrátil do Rumunska, aby uvedl v praxi to, co se naučil. „V zahraničí si člověk uvědomí svou pravou hodnotu,“ vysvětluje a mladým lékařům doporučuje vyjet do zahraničí, zejména kvůli zkušenostem. „Ve Švýcarsku dostane lékař před atestacemi 3 000 až 6 000 euro, ve Francii 2 000 až 3 000 euro. Ale tady nejde jen o peníze. Je to také otázka vybavení a pracovního komfortu." Problémy se objevily až po jeho návratu do Rumunska: „Vrátil jsem se do této země s veškerým mým nadšením, s ideou něco vybudovat. Ale narazil jsem na problémy, které podkopávají základy celé této profese. Ke své škodě jsem zjistil, že i v renomovaných nemocnicích, jako Fundeni v Bukurešti se lze setkat s tak banálními problémy jako nedostatek sanitárních potřeb či anestetik. Bojím se jen pomyslet, co se v této zemi děje v malých nemocnicích.“

Rumunské nemocnice na hranici přežití

Zatímco rumunští lékaři ze země odjíždí za vábivými sirénami Západu, rumunské zdravotnictví trpí silným krvácením. V řadě nemocnic chybí chirurgické vybavení, stejně jako léky a sanitární vybavení. Na skladě nezbývá často víc než obvinadla, dezinfekční alkohol a jód. Lékaři si nakupují lékařské vybavení ze svého. Přijatí pacienti si pak často musí sami kupovat léky, které v nemocnici potřebují. V Rumunsku existují gynekologické kliniky, kde pacientky leží v pokojích s popraskanými zdmi, kde je na denním pořádku plíseň, švábi a nefunkční toalety.

V Kluži na západě země se plánované chirurgické zákroky v krajské nemocnici musely odložit z nedostatku financí. Vedení to vysvětluje chybějícími prostředky na zajištění dostatečných zásob lékařského vybavení. Nahromadily se totiž dluhy v celkové hodnotě 14,5 milionu lei (zhruba 87 milionu Kč).