Vinice Kir-Yianni, doména Naoussa, Řecko.

Soluň ukazuje cestu kupředu

Řecké hlavní město se stále ještě nevzpamatovalo z protestů proti recesi a cizí nadvládě. Avšak dále na východ, v regionu kolem Soluně, vznikají nové obchodní nápady – a klíčí nová naděje. Die Zeit navštívil Řeky, kteří chtějí žít na vlastní účet.

Zveřejněno dne 8 března 2012 v 16:40
Kir-Yanni  | Vinice Kir-Yianni, doména Naoussa, Řecko.

Světle červená tekutina vyšplíchne až k okraji sklenky. Muž sklenku nakloní, přičichne, tekutinu ochutná, poválí na jazyku – a zase vyplivne. Stellios Butaris ochutnává nejnovější cuvée z vinařství Kir-Yanni. „Z toho něco bude!“ rozplývá se nad vznikajícím růžovým sektem, s nímž chce dobýt sever Evropy. „Německo je země sektů, tam se kupci najdou.“

Ve vesničce jménem Yannakohori, hodinu cesty na západ od Soluně, tento optimismus pochopíte. Na vinice Kir-Yanni svítí mírné zimní slunce. Na vrcholcích hor nad hnědozelenými svahy leží sníh.

Zde vzniká to, co Stellios Butaris považuje za řecký obchodní model: „to, co umíme, dělejme opravdu dobře.“ Například dobré víno. Nechvalně známé víno Retsina, které je možné koupit v každém řeckém krámku, je už dnes minulostí. Vinařství Kir-Yanni dodává víno špičkovým restauracím v Aténách, Soluni a stále více i zahraničním zákazníkům.

Noví Řekové již nespoléhají na stát

Kir-Yanni se stává značkou. Nové Řecko se začíná tvořit právě v této makedonské vesnici a v ulicích Soluně, hlavního města této oblasti. Nové Řecko řízené Řeky, kteří již nespoléhají na stát. Možná proto je ho těžké najít v Aténách, mezi odborovými předáky včerejška. Mezi zkorumpovanými politiky, kteří v zájmu zachování klientelismu maří reformy. Mezi poslanci, kteří si v zahraničí hromadí miliony eur. Pojďme navštívit ty Řeky, kteří chtějí žít na vlastní účet.

Newsletter v češtině

Tento muž se do teplé kanceláře městského zastupitelstva v Soluni dostal až v důchodovém věku. Jannis Butaris je otcem Stelliose. Ještě před několika lety se sám staral o vinice, které založil roku 1996, pak se tento dnes 69letý muž vrhnul do politiky a před více než rokem byl zvolen starostou druhého největšího řeckého města. Jako úspěšný podnikatel, jako ten, kdo žije z vlastní síly, jako apolitik.

U občanů i návštěvníků z EU je Jannis Butaris oblíben. Díky reformám. Butaris čistí městské zastupitelstvo, snižuje počet ředitelství, pro každého zaměstnance města nechává poprvé vyhotovit popis pracovního místa. To aby se vědělo, kdo je k čemu potřeba. „To je moje největší výzva!“ říká. Očekává se, že Butaris frustrovaným Soluňanům otevře nové obzory.

„Small is beautiful!“

Toto město u Středozemního moře bývalo makedonským Manchesterem. Továrny na textil, kožedělné závody, pletárny a továrny na barvení vlny se ale po pádu železné oponu přesunuly na sever, do zemí bývalé Jugoslávie a Bulharska. Německými ministry veřejně podporovaný odchod z eurozóny by pomohl jen málo. Levné, masově vyráběné zboží na export by Soluň totiž vůbec nemohla nabídnout.

Z čeho tedy má druhé největší město Řecka v budoucnu žít? „Small is beautiful!“ volá Butaris. Řekové by se měli soustředit na malé věci, které umějí dobře, a ty pak vyrábět v opravdu výborné kvalitě. „Neprodáváme ani sebe, ani své produkty dostatečně dobře.“ Butaris navrhuje, aby se lidé učili od Italů, kteří si podle něj hledí kvality a značky.

V tom s ním mnozí souhlasí. Na hospodářském kongresu nedaleko úřadu starosty se schází podnikatelé ze severu Řecka. Zde slyšíte jen málo z aténských nářků nad programy Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Je to kongres proti ustrnulému hlavnímu městu, proti neschopnému centrálnímu státu, je to liberální kritika přebujelé státní správy.

„Stát je naše krize,“ říká profesor ekonomie Moise Sidoropoulos. „Nechceme obchodníky, kteří hledají státní ochranu, chceme podnikatele, kteří jdou na trh a bojují,“ volá jeden z účastníků. To zní opravdu odvážně. Co by tedy mohlo tvořit řecký trh?

Nejdůležitějším hospodářským odvětvím je cestovní ruch

Moise Sidoropoulos uvádí slušný seznam. Velké flotily řeckých rejdařů by se snížením daní a odvodů musely nalákat zpět do Řecka. Do země by se měla dostat výroba alternativní energie: větru a slunce má Řecko dostatek. Řecko má také malý, ale silný farmaceutický průmysl, který se specializoval na generika. Zemědělství musí vyvážet víc kvalitních produktů, rybí farmy by měly ulevit vyloveným mořím. Nejdůležitějším hospodářským odvětvím je ale podle Sidoropoulose cestovní ruch. Jeho zdrojem je krása celé země.

To vidí Jannis Butaris úplně stejně. Jako starosta se snaží neurčitý obraz Soluně v zahraničí vylepšit. Přesvědčil letecké společnosti, aby zřídily do Soluně přímé lety. Počty návštěvníků rapidně stoupají. Snaží se přilákat výletní lodě. Nedávno Butaris navštívil Hamburk, aby se dozvěděl víc o tamějších úspěších s velkými loděmi.

Směsici idyly a moderny představuje i vinařství Kir-Yanni. Butarisův syn už s mrzutým řeckým zemědělcem nemá nic společného, objíždí vinařské veletrhy v Evropě a Americe a chtěl by teď začít prodávat i do Číny. Už dávno zavedl internetové nakupování. Víno z vinic Kir-Yanni tak brzy dorazí kliknutím myši až k zákazníkovi domů. Tak by mohlo nové Řecko vypadat. Když to dobře dopadne.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma