Minulý pátek v tomto ráji Rusů svítilo slunce, obloha byla blankytně modrá, palmy na plážové promenádě se ohýbaly v mírném větru a teploměr se už dopoledne vyšplhal až na 29 stupňů. Šťastlivci, kteří unikli vlhkému studenému podzimu v Moskvě, se v Lemesosu měli báječně. Tady, na jižním pobřeží Kypru, si jako Rus totiž nemáte nač stěžovat.

V městském parku stojí bronzová busta ruského básníka Alexandra Puškina, naladíte tu ruské rádio, koupíte ruské noviny, můžete navštívit ruský pravoslavný kostel, chodit do soukromých škol, které fungují podle osnov ruského ministerstva školství a najdete tu i nápisy v azbuce. Samotný starosta Lemesosu mluví plynně rusky, v dobách Sovětského svazu totiž studoval v Moskvě.

Něco ale Rusy v Lemesosu tíží. Ráj je ohrožen, jejich hostitelská země je prakticky na mizině. Kyperské hospodářství je úzce spjato s řeckým a tamější dlouhodobá krize zadusila i hospodářský růst Kypru. K tomu všemu nakoupily kyperské banky za několik miliard řecké dluhopisy, které jsou teď prakticky bezcenné. Velkou část svých investic musely banky už zcela odepsat, což negativně ovlivnilo jejich bilance.

První pomoc z Ruska

Už v létě proto vláda prezidenta Dimitrise Christofiase v Nikósii podala pro jistotu žádost o pomoc z evropského záchranného fondu. Ještě před tím ale zaskočilo Rusko a půjčilo Kypřanům dvě a půl miliardy eur. Tyto peníze už Kypr utratil a ruský prezident Vladimir Putin se zdráhá přihodit dalších pět miliard eur.

Proto tedy budou muset na scénu vstoupit státy eurozóny v čele s Německem a poskytnout Kypru deset miliard eur na podporu místních bank. Kancléřka Angela Merkelová, ministr financí Wolfgang Schäuble (oba z CDU) a jejich evropští kolegové tak stojí před neřešitelným dilematem, neboť v jedné tajné zprávě popisuje Spolková zpravodajská služba (BND), kdo bude z evropských miliard profitovat především: ruští oligarchové, obchodníci a mafiáni, kteří si na Kypru uložili své špinavé peníze.

Mlčenlivé banky

Rusové totiž nemilují Kypr jen kvůli krásnému počasí. Firmy, které existují jen na poštovních schránkách, tu jsou stále ještě anonymní, banky mlčenlivé, daně nízké. Na obchod se špinavými penězi Kypr roky bohatnul a pro obyvatele „Lemesosgradu“ to tak stále ještě dobře funguje.

Záchranné miliardy od ostatních Evropanů pomohou zemi stabilizovat její diskutabilní hlavní obchodní činnost a udržet ji i do budoucna. V Bruselu a dalších hlavních městech EU z toho nejsou nadšení. Kypr a tamější banky jsou pro mnohé synonymem daňové oázy a útočištěm pro praní špinavých peněz.

Na druhou stranu je nemožné pomoc neposkytnout, to by pro finanční trhy znamenalo fatální zprávu. Jak by Evropané mohli zachraňovat Španěly nebo Italy, když nejsou schopni pomoci ani takovému trpaslíkovi, jako je Kypr?

Spolková vláda je tak v nezáviděníhodné pozici. Politické riziko je vysoké a Merkelová je v nebezpečí, že pokud pomůže Kypru, zdiskredituje celou svou europolitiku.

Nevědomostí se Evropané ohánět nemohou. Neboť právě BND stav na Kypru zanalyzovala a projednala ho s experty trojky sestávající z Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky.

Vše se zdá být v pořádku, ale...

Úředníci Spolkové zpravodajské služby neměli zrovna dobré zprávy. Formálně se prý Kypr drží všech dohod o boji proti praní špinavých peněz, které byly stanoveny v EU a v mezinárodních úmluvách. Jsou tu potřebné zákony i nutné instituce. Problémy ale nastávají při uvádění do praxe. Předpisy se využívají nedostatečně.

Praní špinavých peněz podle BND ulehčují velkorysá pravidla, která umožňují bohatým Rusům získat kyperské občanství. Podle zjištění Spolkové zpravodajské služby si už na 80 oligarchů tímto způsobem obstaralo možnost usadit se kdekoli v EU.

Jen v roce 2011 odteklo z Ruska kolem 80 miliard amerických dolarů. Podle BND prošla velká část z nich právě přes Kypr. Rusové si údajně v kyperských bankách uložili 26 miliard dolarů, což je mnohem více než roční ekonomický výkon země.

Zjištění tajné služby tedy znamenají, že když se Kypr dostane pod ochranná křídla záchranného fondu, aby si uchoval euro, peníze německých a evropských daňových poplatníků budou chránit i ruské špinavé peníze.

... nějak přitahuje korupčníky

V roce 2004 se Kypr stal členem EU, o tři a půl roku později zavedla tato malá zemička euro. A hned o ni byl obrovský zájem. Dnes na ostrově najdete dvakrát více firem než před vstupem do Unie. Kypřané sice museli zostřit nařízení týkající se praní špinavých peněz, v praxi se ale zabránilo jen těm nejhorším excesům.

Od té doby je kyperský obchodní model obzvlášť atraktivní. Země je daňovou oázou uvnitř EU a zároveň má požehnání OECD, protože toho údajně proti praní špinavých peněz podniká dostatek.

Přitom je Kypr ve zprávě Evropské komise zabývající se organizovaným zločinem v Rusku zmiňován hned na několika místech. A ve zprávě Světové banky popisující přes 150 mezinárodních korupčních případů lze nalézt mnohé kyperské firmy a účty.

A zrovna této zemi se teď má dostat velkorysé pomoci. Ve srovnání s ostatními evropskými záchrannými balíky je plánovaných deset miliard eur pro kyperské banky jen maličkost, politicky jsou tyto miliardy ale dost významné. Přes dva miliony eur budou muset zaplatit němečtí daňoví poplatníci. Z této pomoci budou ale na Kypru těžit nejen zaměstnanci, sedláci nebo dělníci, ale i přistěhovalá kasta zbohatlíků, kteří se svým majetkem bezostyšně vychloubají a přitom do státní kasy nepřispívají skoro nic. Firmy totiž na Kypru platí pouze desetiprocentní daně.

SPD je jasně rozhodnuta se alespoň tentokrát kancléřce postavit. Až dosud sociální demokraté vládní kroky v souvislosti se záchranou eura podporovali. V případě Kypru ale chtějí podporu spojit s podmínkami. Na opozici je kancléřka odkázaná, protože na vlastní většinu se spolehnout nemůže. Tedy ne v případě Kypru. Jeden z důvěrníků Merkelové popisuje nepříjemnou situaci takto: „Kypr již dávno není problém ekonomický, ale politický.“