Srbsko: Drsná tvář jugonostalgie

Překážka na cestě Srbska do Evropy: šéf srbských hooligans 12. října na stadionu v italském Janově během utkání Itálie-Srbsko.
Překážka na cestě Srbska do Evropy: šéf srbských hooligans 12. října na stadionu v italském Janově během utkání Itálie-Srbsko.
13 říjen 2010 – Il Sole-24 Ore (Miláno)

Zatímco přihláška Srbska ke členství v EU by měla být projednávána na konci tohoto měsíce, napětí ze strany ultranacionalistů nebezpečně narůstá, jak ukázala nedávná série útoků srbských hooligans na Bělehradskou oslavu Gay Pride a během zápasu Itálie proti Srbsku v Janově.

Čekamo vas – „čekáme na vás“. Slogan napsaný velkými písmeny na jedné bělehradské zdi a doplněný kapkami krve namalovanými rudou barvou pravděpodobně neunikl pozornosti Hillary Clintonové, když americká ministryně zahraničí 12. října poprvé přecházela most přes řeku Sávu v místě, kde se vlévá do Dunaje a kde se z Panonie stává Balkán. Hrozba nebyla vůbec planá: během demonstrace proti pořádání místní Gay Pride uvrhly minulou neděli skupiny krajní nacionalistické pravice a srbští hooligans – s vazbami na výtržníky z Janovského stadionu (viz box níže) – uvrhli město do chaosu. Od státu, jejíž přihláška ke členství v Evropské unii by měla být předmětem jednání Sedmadvacítky 25. října, se jedná o katastrofální signál netolerance.

Clintonová však ocenila snahu policejních sil a prezidenta Borise Tadiće: „nikdo,“ prohlásila, „se tolik nesnaží přiblížit se k Evropě, jako Srbsko.“ Washington podporuje evropské aspirace Bělehradu, který po letech revanšismu přistoupil na dialog s Kosovem a čeká na vhodnou příležitost – tedy na stabilní politický protějšek – k zatčení Ratka Mladiće, generála, který v roce 1995 nařídil masakr 8000 muslimů v Srebrenici.

Společný balkánský prostor přetrvává

Italské společnosti Fiat, ENI a v blízkém budoucnu i Finmeccanica budou hrát v Srbské ekonomice klíčovou roli. Díky investicím Fiatu do bývalé Zastavy, historické továrny v Kragujevaci, by Srbsko mohlo za několik let vyrábět více než 200 000 aut a vyvážet vozidla v ceně 1,3 miliard eur ročně, což představuje téměř 20 % celkového vývozu Srbska za rok 2009. Deset let po pádu Slobodana Miloševiče 5. října 2000, jde v zemi s 30% mírou nezaměstnanosti a pracovní silou, která stojí polovinu toho, co v Polsku, o jednu z nejvíce očekávaných zpráv.

Zahraniční investice, které za posledních deset let dosáhly více než 10 miliard euro – tedy úctyhodné sumy – jsou volantem ekonomiky, která se nyní chystá privatizovat Telekom Srbsko (1 miliarda euro). K tomu, aby se zvedl ze země, potřebuje Bělehrad však pro svou infrastrukturu i peníze z Bruselu a spolupráci svých bývalých nepřátel. Jugoslávie už neexistuje, avšak společný balkánský prostor, takzvaná „Jugosféra“ – podle neologismu časopisu The Economist – přetrvává: společný komerční a průmyslový prostor, ve kterém Slovinci, Chorvaté a Srbové složili zbraně a znovu začali spolupracovat. Nejnovějším důkazem je společný projekt, který by měl nákladním vlakům znovu otevřít železniční dráhu celého Pan-evropského koridoru číslo 10.

Bělehrad nezávislost Kosova nikdy neuzná

Hlavní strategické tahy na srbské šachovnici se však týkají ropovodů. Právě touto zemí pravděpodobně povede první evropský plynovod ruské společnostiSouth Stream, která ho staví s pomocí italské ENI a Turecka a možná i s německou účastí.

Společnost Serbijagas, která je pevně spojena s ruským Gazpromem, prohlásila, že je připravena začít stavět pozemní část plynovodu South Stream na konci roku 2012. To by jí zajistilo výhody nad Nabuccem, jiným megaprojektem dopravy plynu do Evropy, podporovaným Američany i EU, kteří tak chtějí obejít Rusko, těžit přímo z Kaspického moře, vést plyn až do Rakouska a vlivu Moskvy se úplně zbavit. Jde o diametrálně odlišnou logiku vůči South Streamu, který by naopak měl Evropě dodávat ruský plyn a vyhnout se Ukrajině a Bělorusku, které jsou s Moskvou zamotané do nekonečných sporů.

Deset let po pádu Miloševiće je balkánská mozaika stále ještě roztříštěna následky minulosti, která se zdá odolávat změně. V Bosně sotva skončila volební kampaň, která potvrdila etnické rozdíly, Kosovo, které na volby čeká, se snaží proplout obdobím nestability a Boris Tadić 12. října prohlásil, že „Bělehrad jeho nezávislost nikdy neuzná.“

Je lepší se přátelit s Washingtonem než Moskvou

Spojené státy mají v ruce dobré argumenty proto, aby Tadiće přesvědčily, že by bylo lépe přátelit se s Washingtonem, než s Moskvou. Jejich ministryně zahraničí se též nabídla podpořit kromě vstupu do EU i vstup Srbska do NATO. Pro dodavatele zbrojního materiálu armádě, která v současnosti mění svou tvář, jde o rozhodující krok: povinná vojenská služba byla zrušena a srbské vojsko by mělo být po roce 2011 nahrazeno profesionální armádou účastnící se stále ve větší míře mezinárodních misí.

Stejně jako NATO, Američané, Rusové a sousední země, i Evropané od Bělehradu očekávají, že jim ukáže, že to se změnami myslí vážně. Čekamo vas – „čekáme na vás“, mohli bychom i my Srbům odpovědět, avšak bez násilnických scénářů, s větším množstvím tolerance a bez jugo-nostalgie. Doména „.yu“, která během deseti let ztrácela na světové mapě další a další své kousky, byla právě na internetu zrušena: digitální konec, který možná otevírá dveře nové generaci Srbů.

Factual or translation error? Tell us.