Cover

Šestidenní válka začala,“ píše v titulku Ta Nea. Tolik času zbývá do příští schůze euroskupiny, která by měla 8. listopadu rozhodnout, zda Řecko získá od trojky ECB, EU a MMF další tranši finanční pomoci ve výši 31,5 miliard eur. Avšak země musí nejprve zažehnat hrozbu bankrotu a premiér Antonis Samaras bude nucen parlamentem protlačit další plán úsporných opatření. Na další schůzce, která se uskuteční 12. listopadu, mají navíc zástupci euroskupiny jednat o řeckém požadavku na prodloužení lhůty, do níž musí Atény dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, o další dva roky.

[Deník To Ethnos](http://www.ethnos.gr/article.asp?catid=28243&subid=2&pubid=63732355 [02/11/12 15:16:18] eric maurice: http://www.tovima.gr/opinions/article/?aid=482042) konstatuje, že v případě plánovaných vládních škrtů ve výši 11,5 miliard, poslanci skutečně bojují „tělo na tělo“. Jak však list vysvětluje,

rozdíly uvnitř koalice, kterou tvoří konzervativci z Nové demokracie, socialisté ze strany PASOK a Strana demokratické levice, se neustále prohlubují. Odchody poslanců z posledních dvou formací se množí, což ohrožuje schválení této nové úsporné kůry.

Komentátora listu Pantelise Kapsise současná situace nepřekvapuje:

Od sestavení vlády uběhly čtyři měsíce, a jak je v politice zvykem, už jí hrozí rozpad. Ne kvůli podstatným názorovým rozdílům, ale kvůli maličkostem.

Hlavní obětí těchto otřesů by mohla být strana PASOK a její lídr Evangelos Vénizelos, domnívá se To Vima. Vyjadřuje tak nespokojenost, která panuje v řeckém tisku všeobecně.

Na podzim roku 2009, když se Jorgos Papandreu dostal k moci pomocí deseti procentních bodů navíc [s kterými porazil svého pravicového protivníka Kostase Karamanlise], tvrdil, že „peníze jsou“. O pouhých několik měsíců později země skončila pod kuratelou. Nikomu se to asi nelíbí, ale Papandreu položil základy k reformě země. Dnes byl v čele strany PASOK nahrazen Evangelosem Vénizelosem a jednou z historicky nejdůležitějších řeckých politických stran teď zmítá krize. Pohasínající strana se tak ocitá na konci své cesty. Řecko ji nebude sto zachránit jednoduše proto, že už ji pohřbilo. Rozpory přitom existují i v jiných stranách. Nakonec bychom jim prostě měli říct, aby šli domů.