Oznámení organizace ETA o„trvalém, všeobecném a na mezinárodní úrovni kontrolovatelném“ příměří prová zeném „definitivním kompromisem a ukončením ozbrojené konfrontace,“ přijal španělský tisk skepticky.

El País v úvodníku soudí, že vyhlášení příměří nesplňuje ani to „nejmenší minimum“, které by ETA potřebovala k tomu, aby si získala důvěryhodnost. V rozporu s tím, co požadovaly politické síly, tj. jednostranné a bezpodmínečné zastavení násilí, totiž komuniké baskické teroristické organizace „neobsahuje nic, co by napovídalo tomu, že se jedná o krok k definitivnímu složení zbraní“. „Právě naopak,“ podotýká madridský deník: „skupina nadále požaduje politické kroky výměnou za o nic lépe definované ukončení násilí“. Jedná se o požadavek na sebeurčení Baskicka a o to, aby do něj byl začleněn sousední region Navarra.

Madridskému deníku přizvukuje i baskický El Correo, který dává najevo „úlevu“ z toho, že „tisíce ohrožených lidí budo u moci vykročit do příštích dnů klidněji,“ přičemž ale připomíná, že „ETA oznámila klid zbraní, nikoliv svůj zánik“. „Problém je ten, že komuniké není v zhledem k cíli, jímž je definitivní ukončení teroristické hrozby, dostačující a že je velice vzdáleno“ požadavkům, které stanovila justice jako po dmínku k odstranění zákazu levicového (separatistického) křídla abertzale, jehož součástí je i Batasuna, politická ‚výkladní skříň‘ organizace ETA.

Skepse panuje i na stránkáchABC, podle nějž „ETA neustále omílá obvyklé argumenty,“ tytéž, které vedly španělskou v ládu v letech 2005-2007 k „nedůstojnému vyjednávání“, píše deník. ABC tak gesto ETA označuje za „pouhou kamufláž“, jež má levicové abertzale umožnit účast v květnových volbách.

Público se pakdomnívá, že „politické požadavky“, které ETA formulovala jakožto „politickou cenu požadovanou výměnou za složení zbraní,“ jsou přehnané a soudí, že v komuniké „schází dvě slova: definitivní a nezvratný“.