Doba hubených krav se cvalem vrací

Ve střední a východní Evropě řádí krize. Některé země, jako například pobaltské republiky, které vykazovaly rekordní růst, jsou nyní nuceny škrtat v rozpočtech. Prvními na řadě jsou platy státních úředníků. Příkladem jdou ministři.

Zveřejněno dne 12 srpna 2009 v 14:37
Nejhubenější jsou krávy v Lotyššku. Jeho HDP letos poklesne o 18 % a nezaměstnanost by se měla vyšplhat k 10 %. Foto: VanMageta.

Letos v březnu vláda rumunského premiéra Emila Boca slíbila, že čerstvě uzavřená dohoda s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) nepovede ke snížení platů. Nyní je nucena přijmout po vzoru svých středoevropských protějšků podobná nepříjemná opatření a srazit příjmy státních úředníků, především těch nejvyšších. Těm se tak platy sníží o 8,4 %, zatímco důchody narostly o skrovná 2 %.

V Maďarsku dostávají ministři současné vlády Gordona Bajnaie od letošního dubna o 15 % nižší platy než jejich předchůdci z Gyurcsanyho kabinetu. Pokud jde o samotného Bajnaie, ten se spokojí se symbolickým měsíčním platem jeden forint (0,4 euro). Státní úředníci a důchodci zároveň přicházejí o třináctý plat, příspěvky na topení a další výhody, jako například půjčky na nákup bydlení. Řídícím pracovníkům se pak výplata scvrkla na polovinu. Na začátku roku se snížily také příjmy bulharských a litevských ministrů, a to o 15 %. Estonští ministři zaznamenali pokles o 8 %. V Lotyšsku poklesly platy dokonce o 15 % v únoru a dalších 20 % v červnu.

Ještě hůře než ministři dopadli v Lotyšsku učitelé, kterým byly příjmy sraženy v porovnání s předchozím rokem o 40 %. Od prvního července pak také klesla výše důchodů a různých státních příspěvků o 10 %, přičemž příspěvky na děti se snížily o polovinu. Z Lotyšska, které bývalo zemí s nejvyšší mírou růstu v celé Evropské unii, se tak během několika měsíců stal „evropský nemocný“. Jeho HDP letos poklesne o 18 % a nezaměstnanost by se měla vyšplhat k 10 %.

Bulharsko na tom není o mnoho lépe. 400 000 zaměstnancům veřejného sektoru byly nejen zmrazeny platy, ale od nynějška musejí sami přispívat svými financemi, chtějí-li pracovat v dobrých podmínkách. Už žádné zahraniční cesty a proplácení účtů za telefon a benzín. Podobně jako v Rumunsku se tato opatření vyhnula zaměstnancům ministerstva spravedlnosti a vnitra. Prozatím.

Triliony

Bude třeba rozbít prasátko

Mezinárodní měnový fond zaplatí za krizi podle odhadů 11,9 „trilionů“ dolarů, v přepočtu 8 420 miliard euro, což odpovídá přibližně pátému ročnímu HDP na světě. Tato částka, jak upřesňuje Daily Telegraph, zahrnuje miliardy ze státních pokladen použité na záchranu bank před krachem, částku za nákup tzv. toxických cenných papírů, garance za dluhy a injekce likvidity od centrálních bank. Většina těchto částek (v hodnotě 10 200 miliard dolarů) pochází z vyspělých zemí, poznamenává britský deník, podle nějž Spojené království zaplatilo za krizová opatření na podporu finančního sektoru nejvíc ze všech: padlo na ně téměř 82 % jeho HDP, tedy 1 227 miliard liber (1 431 miliard euro). Výdaje zatíží rozpočet zemí G20 v průměrné výši 10,2 % HDP, což je nejvíc od konce druhé světové války, uzavírá deník.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma