Vyberte si jazyk
Francie se v současné debatě o Romech mýlí. Na letošním letním summitu nejvyšších představitelů se pojem imigrace zaměňoval s kriminalitou. Na celou komunitu kočovných Romů se svalily darebnosti několika jedinců. Všichni Romové tak byli vhozeni do jednoho pytle.
Můžeme si klást otázku, zda je vyhánění stovek Romů z Francie, o kterém se rozhodlo během několika týdnů, z evropského právního hlediska legální. Obraz Francie z toho vyšel značně pošramocený. Způsob, jakým byla záležitost provedena, navíc Nicolasi Sarkozymu stěžuje návrat na evropskou scénu. Evropský parlament prostřednictvím rezoluce ve čtvrtek 9. září přístup Francie k romské otázce ostře zkritizoval. Načež Eric Besson, francouzský ministr pro přistěhovalectví, integraci a národní identitu, rezoluci odsoudil jako „diktát“ evropských poslanců.
Pohrdání jednou z největších institucí Evropské unie pověst Francie jistě nevylepší. Navíc přišlo ve špatnou chvíli, protože prezident – který má jinak v této oblasti řadu dobrých a solidních myšlenek – se snaží starý kontinent sjednotit ještě předtím, než se v říjnu ujme předsednictví zemí G20.
Zde však veškeré obviňování končí. Francie se v romské otázce totiž jen nemýlí. Není jedinou zemí, která přistoupila k odsunům. To samé dělají i ostatní země: například Německo, Švédsko, Itálie. Unie totiž čelí závažnému problému, jenž jen tak nezmizí. Po přistoupení Rumunska a Bulharska nemohla Unie strkat hlavu do písku. Vzhledem k situaci, která v těchto zemích panuje, zdědila několik milionů Romů. Věděla přeci, že jak v jedné, tak ve druhé zemi se s Romy zachází jako s párii, občany druhé kategorie, kteří se stávají oběťmi rasismu a všech podob násilí.
Dnes jsou občany Evropské unie a řada z nich se vydala hledat štěstí do těch nejbohatších členských států. Stali jsme se tak svědky zřizování divokých tábořišť u bran velkých italských a francouzských měst. Pod střechami chatrčí našly domov rodiny hledající tak nepravděpodobnou integraci. Nevidět tuto realitu by osud Romů nezlepšilo. Jak říká francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti: Evropská unie musí vypracovat „nouzový plán“ pro Romy. Ovšem s jednou prioritou - musí jim nejprve pomoct na místě. A postavit Bukurešť a Sofii před jejich zodpovědnost.
