„Světová hospodářská krize byla hlavním námětem šestého summitu EU a zemí Latinské Ameriky a Karibiku v Madridu, na němž se setkali vedoucí představitelé států a vlád 60 zemí,“ shrnuje bogotský deník El Espectador. „Cílem tohoto diplomatického setkání, které poprvé proběhlo před dvanácti lety v Brazílii, je posílení ekonomických vztahů a spolupráce mezi Starým a Novým světem. Důvodů k jeho pořádání by se našlo mnoho: Evropská unie je druhým obchodním partnerem Latinské Ameriky a největším investorem v regionu,“ vysvětluje El Tiempo.
„Mezinárodní situace je nicméně daleko složitější a ožehavější než byla v době předešlých schůzek,“ upřesňuje deník. „Od posledního setkání v Limě v roce 2008 uplynulo mnoho vody. V době, kdy se konal v Rio de Janeiru první summit, překypovala EU prosperitou, zatímco většina zemí Latinské Ameriky zažívala těžké období. Dnes se situace obrátila: Latinská Amerika až na několik výjimek světové krizi unikla, zatímco Evropa kráčí vstříc bolestným opatřením.“
„Evropské vlády zavádějí přísné úsporné plány a mezinárodní pomoc je jednou z jejich hlavních obětí,“ podotýká Los Andes, který upozorňuje na to, že některé body summitu přinesly jen slabé výsledky, jako například „rachitických pět milionů euro pro Mercosur“ (zóna volného obchodu v oblasti jižní Ameriky) a „tři miliardy [pomoci] určené pro [celou] Latinskou Ameriku“. Argentinský deník dále zdůrazňuje, že „hluboká krize, která postihla evropské ekonomiky,“ vyvolává v latinskoamerických zemích „obavy, aby nezasáhla také vývoz“ směřující z této oblasti do Evropy.
Nejvýraznějším výsledkem summitu je pravděpodobně uzavření po léta blokovaných dohod s Peru, Kolumbií a střední Amerikou (Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras, Nicaragua a Panama) a zahájení jednání s jihoamerickou zónou volného obchodu Mercosur (Brazílie, Argentina, Paraguay a Uruguay), která byla rovněž po dlouhou dobu zmražena, dodává Página 12 se sídlem v Buenos Aires. List dále uvádí, že tato vyjednávání „posilují multilateralismus hlásaný Evropany v protikladu vůči bilateralismu, který v této oblasti propagují Spojené státy“.
Vztahy mezi Evropou a Latinskou Amerikou přitom mají stále ještě převážně bilaterální charakter, domnívá se El País. Madridský summit je toho důkazem: vedoucí představitelé obou kontinentů „využívají summitů k vedení dialogu,“ ale povětšinou zůstává jen u toho, protože „Latinská Amerika není jediným vyjednavatelem, tak jako je tomu více méně v případě EU“.
Summit „měl být vyvrcholením španělského předsednictví Unie,“ ale k jeho záchraně nepostačí, neboť předsednictvím „otřásla nedůvěra trhů a tíha recese,“ soudí barcelonský El Periódico. Podle jiného španělského listu, La Vanguardia, se jedná doslova o „summit bez cíle“, kde „se diskutuje o multilateralismu, přistěhovalectví, energii – tedy o všem a o ničem“. La Jornada klade důraz na prohlášení účastníků summitu o tom, že chtějí „bojovat proti beztrestnosti“ zločinů proti lidskosti, spáchaných diktaturami na obou kontinentech, a řešit „otázku násilí na ženách a tzv. gynocidy [systematické vybíjení žen]“. Mluvilo se samozřejmě o lidských právech a násilí páchaném na ženách, píše mexický list La Jornada, ale ani slovo nepadlo o Kubě, sdělila listu ABC vlivná mexická blogařka Yoani Sánchezová, podle níž „společný postoj EU k lidským právům je jedním z nejdůležitějších nátlakových prostředků proti kubánskému režimu“.
„Nepřítomnost některých evropských zástupců,“ jako například německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, britského premiéra Davida Camerona či italského premiéra Silvia Berlusconiho, stejně jako některých latinskoamerických představitelů – Venezuelana Huga Cháveze nebo Kubánce Raúla Castra – podkopala „vůli po domluvě“, kterou v Madridu projevili „globální partneři“, lituje Los Andes. La Vanguardia to komentuje tím, že „pro značnou část partnerů EU je Latinská Amerika nadále především španělskou záležitostí“.