Vyberte si jazyk
„Evropská centrální banka chystá zvýšení úrokových sazeb,“píše na titulní straně list Les Echos v den, kdy by ECB měla oznámit zvýšení své referenční sazby o čtvrt procentního bodu na 1,25 %.
„Po téměř třech letech dojde v eurozóně ke zdražení peněz. Jde o převratnou změnu. Po dvou letech výjimečně nízkých sazeb frankfurtská rada moudrých všem hospodářským aktérům dává najevo, že se vše vrací do starých kolejí,“ píše šéfredaktor francouzského hospodářského deníku François Vidal.
Podle Vidala však zbývá zodpovědět otázku, zda je tento návrat k měnové kázni důvodem k radosti. „Obě ekonomické hypotézy, na kterých se kroky ECB zakládají, rozhodně nejsou jednoznačné. Za prvé, riziko v podobě návratu inflace, na kterou se ve Frankfurtu pohlíží jako na absolutní zlo, není zcela opodstatněné. Vzestup cen surovin sice vede v ekonomikách západních států k cenovému růstu, ale nikde nevyvolal druhotné efekty v podobě požadavků na růst mezd. Německo nevyjímaje. Za druhé, a to je dnes klíčová otázka, není vůbec jisté, že eurozóna je dnes dostatečně silná na to, aby snesla zvýšení cen hlavního zdroje příjmů bankovního sektoru a z toho plynoucí posílení eura. Existuje tedy nezanedbatelné riziko, že cyklus zvyšování úrokových sazeb, by mohl zbrzdit hospodářské oživení tam, kde se dnes již projevuje, a prohloubit problémy těch nejzranitelnějších států v eurozóně, především Řecka, Irska a od včerejška i Portugalska. V mnoha ohledech se toto rozhodnutí ECB tedy podobá sázce.“ Jedna věc je však jistá: „Jestliže ECB překročila svůj mandát, aby zabránila nejhoršímu, tato epizoda monetární štědrosti je u konce. Nyní je zajištění stability eurozóny na politicích,“ uzavírají Les Echos.
