Manifestace proti Wildersovi organizovaná islámským hnutím Hizbut Tahrin v Džákartě roku 2008.

Geert Wilders záhadou v Indonésii

Pro obyvatele bývalé nizozemské kolonie je vliv populistického lídra na novou vládu v Haagu těžko pochopitelný. V největší muslimské zemi na světě Nizozemí ztratilo své postavení vzoru hodného následování.

Zveřejněno dne 11 října 2010 v 14:54
Manifestace proti Wildersovi organizovaná islámským hnutím Hizbut Tahrin v Džákartě roku 2008.

V Indonésii často dostávám otázku: „Kdo je ten Kert Wailders?“ Ačkoliv je Geert Wilders známý v Nizozemí a v sousedních zemích, v této bývalé nizozemské kolonii (nezávislé od srpna 1945), která je největší muslimskou zemí na světě, jej skoro nikdo nezná. Odpovídám, že Wilders je režisér filmu Fitna, že islám považuje za barbarské náboženství, že pochází ze stejného „kampongu“ [vesnice] jako já, a že kromě přízvuku nás ještě spojuje odbarvování vlasů. A když se přestanou smát, následuje otázka: „Ale co má proti muslimům?“

V Nizozemí žije zhruba 800 000 osob indonéského původu a v Indonésii má stále pověst malé excentrické země, kde je vše povoleno. Země svobody a tolerance, kde se homosexuálové líbají na radnici, kde hokynář prodává drogy, a kde pro všechny platí stejný metr. Skutečnost, že populární politik, který je v současné době (více či méně) součástí vlády [jeho Strana svobody (PVV) podporuje v parlamentu vládu, aniž by byla její součástí], označuje islám za zaostalý a barbarský, většině Indonésanů unikla.

Strach z neznámého nepřítele

Cožpak Nizozemí ve světě neplatilo za příklad hodný následování jakožto tavící kotel národností, pro svou náboženskou toleranci a svobodu jednotlivce? Cožpak jsme my, hrdí a předsudků zbavení Holanďané, dostali takový strach ze smyšleného a uměle vytvořeného nepřítele, že jsme připraveni urazit velkou část světové populace?

Naprostá většina Indonésanů je věřící. Ať už se jedná o muslimy, křesťany, budhisty či hinduisty, náboženství zastává rozhodující roli a je červenou nití, která se táhne celým jejich životem. Řada pastorů v Nizozemí by mohla závidět přeplněným indonéským kostelům.

Newsletter v češtině

Většina Indonésanů považuje urážku jejich náboženství jako osobní pohanu. Indonésie se honosí tím, že je zemí, kde islám a demokracie žijí ve vzájemném souladu, že je domovem tzv. usměvavého islámu, kde navzdory několika otravným výtržníkům mají převahu umírnění. Že je zemí, ve které žije více než 200 milionů muslimů, což je více než na celém Blízkém východě, ale kde jsou svátky všech pěti hlavních náboženství uznávané jako oficiální státní svátky. Už po staletí se křesťané a muslimové navzájem navštěvují o Vánocích a Eidu, aby si vyměnili blahopřání.

Nová vláda v Nizozemí Indonésany uráží

V posledním desetiletí je díky globalizaci stále více cítit vliv arabského světa. Přesto valná většina indonéských muslimů nesnáší všemožné pseudokazatele, kteří narušují veřejný pořádek a pošpiňují jméno jejich náboženství. Odsuzují extrémisty, jejich bombové útoky a vojenské výcvikové tábory.

Ve vesnici, kde jsem se narodil a vyrostl, na samém jihu Limburska, téměř 30 % obyvatel hlasovalo pro PVV [Strana svobody]. Mě to vůbec neudivuje. Podle nich jde o to, že konečně nějaký Limburčan dává za vyučenou Holanďanům ze severu. To nemá moc co do činění s nenávistí k muslimům. Ve vesnici je jich tak desítka.

Je jasné, že navzdory oficiálním uklidňujícím proslovům, nová „tolerovaná vláda“ podporovaná Wildersem Indonésii šokuje. Nikoliv proto, že by se chtěla míchat do politiky v jiné zemi, ale protože došlo k vědomému uražení a ponížení většiny jejích obyvatel. Tato země, se kterou má Nizozemí úzké historické vazby, nikdy nepožádala o omluvu a ani jí (skutečně) nedostala. A ať už se bude říkat cokoliv, nová nizozemská vláda bude v zahraničí považována za antimuslimskou.

Stratégie

Jmenujme ho ministrem!

Geert Wilders, který nyní v Nizozemí „rozhoduje, kdo bude králem“, se stal nejvýraznějším představitelem nově vzniklých protiimigračních a protiislámských stran v Evropě, soudí The Economist. Z tohoto titulu by neměl být podceňován, upozorňuje týdeník. Tím, že „za nepřítele označuje islám, a nikoliv cizince, a že svoji rétoriku zakládá na pojmu svoboda místo rasa, je obtížnější prohlásit ho za reakcionáře, rasistu nebo neonacistu“.

„Co by měly dělat demokratické strany v momentě, kdy značný počet voličů podporuje krajně pravicovou stranu?,“ klade si otázku The Economist. Uspokojující řešení nespočívá ani v jejím izolování tradičními stranami, které by mohlo „u voličů posílit dojem, že je politikové neposlouchají,“ ani v uzavírání dohod o podpoře bez účasti ve vládě, které „jim dává moc bez zodpovědnosti“. „Odvážnější strategií“ by podle týdeníku bylo konfrontovat populisty se skutečným výkonem moci. „Zariskujme a udělejme z Wilderse ministra zahraničních věcí. Jak dlouho pak ještě vydrží světu tvrdit, že je třeba zakázat Korán?“

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma