Vyberte si jazyk
„Konec palby kolem otázky pěstování GMO v Evropě,“ hlásá La Vanguardia. Evropská komise udělila 13. července členským státům právo zakázat na svém území pěstování geneticky modifikovaných plodin. Jak poznamenává barcelonský deník, tyto nové návrhy „otevírají cestu k zákazu nejen z důvodů zemědělských a vědeckých, které Brusel často kritizuje, ale v dlouhodobém horizontu také z důvodů etických a sociálních“.
Evropská komise podle La Vanguardia doufá, že „země, které po léta blokovaly používání transgenních plodin, nebudou bránit povolování nových kultur v Evropě“. Španělsko, které zajišťuje 80 % evropského objemu kukuřice Monsanto, je „nakloněno zavedení společných pravidel pro celou EU,“ a země jako Nizozemí, které je v této oblasti jednou z nejvíce inovativních zemí, „upřednostňují dohodnout se na řešení, které by současnou blokádu zastavilo“. Deník zdůrazňuje, že „se aktuální systém povolení [udílených skupinou odborníků spadající pod Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)] nezmění, stejně jako se nezmění pravidla pro koexistenci kultur“. Tento poslední bod představuje „jeden z oblíbených námětů ekologů a polemickou otázku v příhraničních regionech“.
Rakousko, kde je každý sedmý zemědělec biovýrobcem, který každoročně dosahuje obratu 1 miliardy euro, by mělo mít veškerý zájem na tom, lobbovat za zákaz GMO, konstatuje Die Presse. Politici a lobbyisté ale namísto tohoto „legitimního argumentu“ dávají přednost antivědecké demagogii. Jedni straší „zlými agropotravinářskými giganty“ a druzí se radují, „že si každá země bude moci vybrat, který typ potravinářské výroby upřednostní – průmyslové výrobky bez chuti, nebo chuťově rozmanité přírodní produkty“. „Jen kdyby to bylo takhle jednoduché,“ poznamenává Die Presse. „Zemědělství je v Evropě už dlouhou dobu průmyslem. Bio potraviny svět neuživí. Proto je tak zneklidňující, když Komise přenechává své rozhodovací pravomoci členským státům. Místo toho, aby politici […] jasně diskutovali s občany o povaze GMO, ustoupili hrubému lobbyingu a alarmismu. To je sice pragmatické, ale dobrá politika to není.“
Jestliže návrhy Evropské komise schválí Evropský parlament a jednotlivé vlády, „zavane nad evropskými poli nový vítr, který bude víc než kdy dříve šířit transgenní pyly a geneticky modifikovaná semena,“ obává se v listu Volkskrant právník a profesor na Svobodné univerzitě v Amsterodamu Thijs Etty, který dále upozorňuje na to, že „statutu Evropské unie jakožto největší světové oblasti bez GMO hrozí definitivní konec“. A to navzdory „názorové nejednotnosti panující mezi členskými státy a negativnímu postoji většiny občanů EU“.
Thijs Etty soudí, že se Evropská komise svou prezentací návrhů coby „gesta vůči zemím, které se k GMO staví zdrženlivě, jako je Rakousko, Itálie, Řecko či Lucembursko, pokouší vylákat ze zaujatých pozic kritické členské státy,“ jimž „zbyla takřka nulová možnost GMO zamítnout. [...] Ve skutečnosti se jedná o omezení národní autonomie a transfer pravomoci na Brusel“. Během následujících měsíců „budou pro evropská pole schválena přinejmenším čtyři nová osiva transgenní kukuřice a jedna transgenní sója.
Vedle morálního aspektu a aspektu potravinové bezpečnosti představuje liberalizace pěstování GMO rovněž velice špatnou hospodářskou operaci, podotýká Dziennik Gazeta Prawna. „Rozhodnutí Bruselu by mohlo otřást evropským trhem se zemědělskými výrobky a zajistit vůdčí postavení GMO mocnostem, jako jsou Spojené státy, Brazílie, Argentina, Indie, Kanada a Čína,“ vysvětluje deník. Země jako Polsko, které se staví proti transgenetickým plodinám a které omezily jejich pěstování, ztratí na konkurenceschopnosti a příjmech z vývozu. A z pohledu EU „se to projeví většími dotacemi do zemědělství a vyšším objemem podpůrných programů“.
