Mejdan v lázních během hudebního festivalu Iceland Airwaves v říjnu 2009 (Rene Passet)

Island nechce zaplatit

Islandský prezident smetl ze stolu parlamentem schválený zákon o uhrazení dluhů cizincům. A chce vyhlásit referendum. Jde tak proti požadavkům Evropské unie. Na jeho stranu se staví evropský tisk, podle kterého by za chyby bankéřů neměli platit občané.

Zveřejněno dne 7 ledna 2010 v 17:10
Mejdan v lázních během hudebního festivalu Iceland Airwaves v říjnu 2009 (Rene Passet)

Islandský prezident Ólafur Grimsson 4. ledna oznámil, že zákon o splacení státních dluhů musí projít referendem. Vyvolal tak ostrý spor s Londýnem a Amsterdamem. Velká Británie a Nizozemí očekávají vyplacení 3,8 miliard euro, o které přišli jejich spořitelé v roce 2009 po krachu banky Icesave. „Až do chvíle, kdy prezident začátkem týdne vypustil tuto bombu, byl Island na dobré cestě k zotavení se po nešťastném pádu do hospodářské katastrofy,domnívá se list The Independent. Díky vyhlídce na splacení dluhu „byly hospodářské signály po dlouhé době poprvé pozitivní.“ Ale tento scénář zcela přehodil výhybku a na scéně se tak objevil „sobecký prezident jednající v rozporu s vůlí parlamentu, rozzuřený ministr zahraničních věcí zděšený britskou reakcí a nedostatek komunikace v rámci islandské vlády.“

Avšak jde také o něco mnohem jednoduššího,“ nastiňuje londýnský deník: „Země už má dost toho, aby se jí stále říkalo, co má dělat.“ „Evropská unie totiž žádá, aby průměrný Islanďan vydal na umoření dluhu 12 000 euro,“ poznamenává v listuIrish Independent ekonoma novinář David McWilliams. „EU a MMF uhrazením dluhu podmínily další pomoc Islandu. Prezident usoudil, že pokud cena za tuto pomoc má penalizovat běžného občana, a je takto vysoká, musí o ní být rozhodnuto v referendu. Stručně vzato, outsideři (občané) by neměli být nuceni zachraňovat insidery (banky).“ „Islandský případ je zrcadlovým obrazem případu irského,“ pokračuje McWilliams, jehož země zasáhla hospodářská krize též naplno. „Avšak oproti Irsku, kde se po průměrném jednotlivci žádá, aby platil držitelům dluhopisů, si Island zvolil jinou cestu.“

Jak Islandu pomoci?

Island je země, která má k dispozici bankovní systém. V Irsku má bankovní systém k dispozici celý stát,“ domnívá se ekonom. „V posledních pěti letech se islandské banky chovaly přesně jako ty naše. Půjčovaly komukoliv na cokoliv, ale zejména pak půjčovaly přátelům. Když neměly dost islandských vkladů, tak si na svou expanzi vypůjčily v zahraničí. Když se systém zhroutil, tak se zahraniční vkladatelé a majitelé dluhopisů ocitli ve slepé uličce. Oprávněně si můžeme klást otázku, co anglické vkladatele vedlo k tomu vkládat své úspory do islandských bank, o kterých nikdy předtím neslyšeli.“ Amsterodamský list Volkskrant„silácký“ přístup nizozemských a britských představitelů odsuzuje. „Ještě chybělo, aby bylo na misi do Reykjavíku povoláno britské a nizozemské námořnictvo,“ ironizuje deník, podle kterého „tato situace vyžaduje soucit.

Newsletter v češtině

Krach Islandu by Velké Británii ani Nizozemí nepřinesl žádný užitek,“ varuje deník. „Příliš vysoký dluh by mohl zablokovat hospodářské oživení a přimět kvalifikované obyvatele k odchodu ze země. Až tam zbude jen pár rybářů, tak se Nizozemí a Velká Británie místo získání peněz nazpět budou moci jít klouzat." Podle Volkskrantu by Londýn a Amsterdam měly „zvážit možnost učinit gesto, například umazat část dluhu či úroky.“ Tato možnost se však zdá nepravděpodobná, domnívá se Jyllands-Posten). Dánský deník vysvětluje, že tato aféra je zkouškou mezinárodní solidarity s Islandem a že do stejné situace se mohou dostat země jako Lotyšsko, Řecko a Maďarsko. Neboť, jak zdůrazňuje jeden ekonom citovaný, deníkem, „pro tuto pomoc existuje limit a je vidět, že mezinárodní společenství dluhy nemaže.“

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma