„Čas na změnu“, hlásá 28. května v první den parlamentních voleb titulek Hospodářských novin. „Letošní volby mají sice předem jasného vítěze, sociální demokraty Jiřího Paroubka, ale co se bude dít dál, je znovu nevyzpytatelné,“ píše pražský ekonomický deník, který nabízí čtyři možné scénáře budoucího vývoje a s nimi i návrhy titulních stran seřazené podle pravděpodobnosti.
První scénář, „vítězství pravice“: i když Paroubek získá nejvíce hlasů, konzervativci (ODS) Petra Nečase vytvoří pravicovou koaliční vládu s novými malými politickými stranami TOP 09, VVa křesťanskými demokraty. Tato koalice bude mít většinu křesel a její program počítá zejména s „rozpočtovými škrty“. Scénář číslo dva, „koalice pod vedením Jiřího Paroubka“ složená z sociální demokracie a výše zmíněných malých pravicových stran: ta je ale nepravděpodobná kvůli „obrovským rozdílům v programech“, socialistický či dokonce populistický program ČSSD versus neoliberální program TOP 09 a VV.
Klausova blokáda
Scénář číslo tři: „Paroubek a komunisté“, kteří budou muset čelit „odporu prezidenta“, konzervativce Václava Klause, který je proti jakékoliv vládě s podporou komunistů. Tato hypotéza by, jak připomíná deník, znamenala „velké dluhy“. Poslední scénář, „velká koalice ČSSD a ODS“ je velice málo pravděpodobná, protože tyto dvě největší strany se neshodnou na většině témat. Takováto velká koalice by samozřejmě znamenala vládu „velkého kompromisu“.
Ať už vyhraje kdokoliv, píší Hospodářské noviny, nová vláda se bude muset postavit hospodářské krizi a jejím dopadům. „To, co platí pro předlužené Řecko, krizí stiženou Británii a realitní bublinou drcené Španělsko, má svůj odraz i v Česku, (…) i přesto, že výška dluhu je v zemi čtvrtá nejmenší v Evropě.“ Český deník si dále všímá, že Evropa sleduje volby v České republice s obavami z dalšího „politického patu, jaký vznikl před čtyřmi lety.“
Hospodářské noviny dále připomínají, že v těchto měsících „neuplyne snad ani den, aby se alespoň v jedné zemi Evropské unie právě nekonaly nějaké volby.“ Volby se tak uskuteční 9. června v Nizozemí, kde klesá popularita populistického protiislámského kandidáta Geerta Wilderse. Poté přijde 12. června na řadu Slovensko zapletené do nacionalistického konfliktu s Maďarskem kvůli vydávání maďarských pasů slovenským Maďarům. O den později (13. června) bude hlasovat i Belgie „otřesená“ obtížným soužitím mezi Vlámy a francouzsky mluvícími obyvatelstvem a kde by z konfliktu měli těžit vlámští nacionalisté.