„Naše tvář krize,“ píše Welt am Sonntag v článku o německé „fotomodelce“ týdne, která šla v posledních letech nejlépe na odbyt: kancléřce Angele Merkelové.
Nejčerstvějším příkladem jeobálka britského časopisu The Economist z 10. srpna, která se stala „senzací ještě předtím, než časopis vůbec vyšel“, píše berlínský deník. To samé platí pro titulní strany, které Merkelové zasvětilyNewsweek,New Statesman (Merkelová jako Terminátor) nebo Time. Anebo ty, na nichž je zobrazena coby panovnice (v Polsku a ve Španělsku) nebo jako nacistka (v Řecku). A zatímco se The Economist kancléřce zas a znova vysmívá, dosáhl německý časopis Der Spiegel rekordního prodeje s přední stránkou zasvěcenou… padesátému výročí úmrtí spisovateleHermanna Hesse. „Merkelová jde na odbyt – jen v Německu ne,“ konstatuje Welt am Sonntag:
Je to neuvěřitelné, ale je to tak: za celou dobu trvání krize eura nevěnovaly německé časopisy kancléřce uprostřed bouře jedinou titulní stranu. Až budou v budoucnu historici pátrat v archivech po dokumentech o evropském sjednocení, budou překvapeni – během krize si Němci kupovali noviny pojednávající o zlodějích a psím výcviku.
K vysvětlení tohoto fenoménu nevystačíme s tvrzením, že se v Německu politika na obálce špatně prodává. Na vztah mezi Němci a kancléřkou je třeba pohlížet podle vzorujediné titulní strany zasvěcené kancléřce jako na vztah „vřelý a plný sympatie“. Obálku zveřejnil list Süddeutsche Zeitung.
Časopis ji prezentuje jako jakousi vzdálenou příbuznou se zajímavým zaměstnáním, a nikoliv jako kancléřku zastiženou v okamžiku pro Evropu dramatickém. Merkelové to vyhovuje. Domnívá se, že svou práci zastane nejlépe tehdy, když ji národ nesleduje příliš zblízka [...] A má pravdu. Němci ji považují za dobrou osobnost pro boj s krizí. Ale raději se to nesnaží ověřovat moc zblízka.