Vyberte si jazyk
Na svou současnou státní návštěvu Ruska odjel prezident Václav Klaus jen pár dní poté, co v Evropě vyvolal rozruch svou novou podmínkou k Lisabonu. A hostitelům se pak snažil vysvětlovat svou "obavu vůči prohlubující se integraci EU". Klaus patří k těm českým politikům, kteří se nevyhýbají orientaci na Rusko. Narozdíl například od pravicové vlády Mirka Topolánka, která spíše preferovala posilování vztahů s USA. Třeba při své zářijové cestě po USA Klaus prohlásil, že Moskva dnes nepředstavuje pro Česko ani zdaleka takovou hrozbu jako nadměrně regulovaná Evropská unie. "Politický systém a svoboda je dnes v Rusku nejvyšší a nejlepší za poslední dvě tisíciletí jeho historie," uvedl ve svém nedávném rozhovoru pro list Washington Times.
Miláček ruských novinářů
Dokud byl Václav Klaus premiérem, držel zpravidla prozápadní linii. Vůči evropské integraci nebo USA se začal výrazněji vymezovat, teprve když přišel o výkonnou moc. Potvrzením nového trendu byly jeho pochybnosti, které vyjádřil při bombardování Jugoslávie v roce 1999. Tehdy si ho také povšimla ruská média. Ruští novináři se dnes Klausovi starají o publicitu, která je nesrovnatelná s publicitou ostatních hlav států ve střední Evropě. Především mezi prokremelskými novináři se staly oblíbené jeho výroky o "laciné rusofobii" elit. Známý moskevský politolog Michail Děljagin zase ve svém nedávném článku o krizi evropské integrace citoval údajný Klausův výrok, že vstup do unie znamenal pro Česko odliv peněz.
"Václav Klaus je v mnoha ohledech člověkem minulé éry, kdy platilo bipolární rozdělení světa. Takže když se mu nepodařil průnik směrem na západ, kde pozice obsadil Václav Havel, začal se logicky orientovat opačným směrem," míní politolog Michael Romancov z pražské Metropolitní univerzity. Přes popularitu, kterou má Klaus u ruských médií, mu kremelští politici občas připomenou, do které ligy patří. Když při předchozí návštěvě Moskvy Klaus ubezpečoval Vladimira Putina, že americký radar nebude namířen proti Rusku, ruský prezident se jen rozesmál. "Vždyť vy na práci toho systému nebudete mít žádný vliv," odpověděl tehdy zjevně rozpačitému českému prezidentovi.
Celý článek čtětě na stránkách HN zde.
Byznys
Od jádra po ropu
Během své včerejší návštěvy v Moskvě, Václav Klaus "podpořil myšlenku, že by se ruské firmy měly podílet na pokračování vystavby jaderné elektrárny Temelín," píší Hospodářské Noviny. Podle tohoto ekonomického deníku, zájem ruských společeností strvrdilo mezivládní česko-ruské setkání, které se konalo v září. Do Prahy na setkání přijel i vícepremiér Alexandr Žukov a zástupci největší soukromé ropné společnosti v Rusku Luk-oil. Jak podtrhují Hospodářské Noviny, o Luk-oilu se mluví také v souvislosti s financováním ruského vydání Klausovy knihy Modrá, nikoli zelená planeta, ve které Klaus zpochybňuje obavy z globálního oteplování.
