Vyberte si jazyk
Do Rigy se vrátilo kapitalistické prase. Z plakátu naproti lotyšskému parlamentu na hlavní třídě metropole dychtivě vyhlíží tlustý vepř. Mezi prackami pevně svírá aktovku plnou peněz pracujících. Nedaleko se kolem ohně tísní nezaměstnaní muži v kuklách a zimních bundách. Ještě před několika lety by takovéto veřejné znázorňování protikapitalistických komunistických klišé bylo považováno za projev bláznovství. Po sejmutí sovětských opratí před necelými dvaceti lety Lotyšsko zažilo nebývalý hospodářský rozvoj. Večírek je ale u konce.
Řada Lotyšů, jako třiatřicetiletý Gints Berneckis, ztratila víru v západní hospodářský model. Stejně jako tisíce jiných v Lotyšsku, kde se nezaměstnanost dnes pohybuje kolem 23%, byl ze své pozice prodejce výpočetní techniky propuštěn pro nadbytečnost. „Ano, kapitalistická prasata jsou zpátky a odchází s našimi penězi a vláda jim je nechává,“ ušklíbá se. Spolu s ostatními demonstranty od nového roku táboří před národním parlamentem. V malém stanu musel čelit nejtvrdší zimě, kterou Lotyšsko pamatuje za několik posledních desetiletí. „Všude se škrtá. Na sociálním zabezpečení, vzdělávání, důchodech a lidé masivně odcházejí,“ uvádí.
Utažené opasky a bič MMF
Berneckis je jedním z rozrůstajícího se množství Lotyšů, kteří protestují proti tomu, jakým způsobem vláda řeší závažnou hospodářskou krizi, která je podle řady názorů mnohem horší než ta řecká. Tato krize dosáhla svého vrcholu v roce 2008, kdy byla vláda nucena převzít kontrolu nad druhou největší lotyšskou bankou, aby odvrátila její pád. I přesto však země od té doby balancuje na pokraji bankrotu. V předchuti toho, co možná čeká Řecko, Lotyšsko zažádalo a získalo 7,5 miliardy euro v rámci záchranného balíčku MMF a EU. Avšak podmínky balíčku MMF donutily Rigu provést spoustu drakonických opatření s cílem snížit deficit veřejného rozpočtu z 12% na 3% do roku 2012. Na pořadu dne tak jsou tvrdé škrty a zvyšování daní.
V letech 2005 a 2008 se lotyšské platy zdvojnásobily a zadlužování každým rokem povyrostlo o zhruba 60%. Oba tyto faktory pak stály za masivní hospodářskou bublinou, která zemi vysloužila reputaci „Baltského tygra“. V roce 2008 bublina splaskla. Ceny nemovitostí klesly a prudce se snížily výdaje spotřebitelů. Vyschly obrovské investice do stavebních projektů a nezaměstnanost dosáhla nejvyšší míry, které jakákoliv členská země EU kdy zažila. Lotyšské hospodářství se během posledního čtvrtletí propadlo téměř o 17% poté, co se o třetinu propadly maloobchodní prodeje.
Za komunismu bylo hůř, vláda chce vstup do eurozóny
Vláda se však stále drží plánu na zavedení eura v roce 2014. „Kdyby nebylo MMF a EU, Lotyšsko by bylo naprosto zbankrotované,“ uvedl Jens Fischer, politický a ekonomický analytik žijící v Rize. „Ale není to jako v Řecku – lidé zažili v sovětské éře horší časy a nestěžují si.“
V pečlivě zrekonstruovaném historickém centru Rigy, které se datuje do 14. století, se to hemží žebráky a většina elegantních západních obchodů a módních salonů zeje prázdnotou. V pokusu posílit zisky Rigy z „pivní turistiky“ vláda prosadila zákon o snížení DPH pro hotely. Problém však spočívá v tom, že to může ohrozit podmínky záchranného plánu MMF. Předseda vlády Valdis Dombrovskis musel hledat nové politické partnery poté, co se po odchodu pěti ministrů z vlivné Lidové strany rozpadla vládní koalice. Nyní šéfuje menšinové vládě. Poslanci Dombrovskise opustili po jeho zamítnutí připojit svůj podpis pod opatření, která měla zmírnit bolest způsobenou krizí. Toho chtěli dosáhnout zpomalením zvyšování daní a omezením počtu vládních ministerstev. Odchod pak označil za „přímý a nezaměnitelný pokus o svržení vlády“ před konáním letošních parlamentních voleb.
Tlak na finanční trhy
Politický rozruch vedl řadu pozorovatelů k varování, že Lotyšsko v současné době prochází obdobím nestability, což může odrazovat investory. „Politická nejistota by mohla vést ke ztrátě důvěry v lotyšskou ekonomiku a přinést další tlak na finanční trh,“ uvádí Violete Klyvenieová, přední analytička specializující se hospodářství baltských států. Avšak většina analytiků se domnívá, že velice přísné podmínky MMF nedávají problémy soužené vládě jinou možnost, než pokračovat ve stávajícím kurzu. „Pro zemi není moc příjemné mít za zády MMF,“ prohlásil nedávno Dombrovskis v narážce na situaci Řecka. „Ale když už země zajde tak daleko, že takového věřitele potřebuje, tak to ani moc příjemné být nemůže.“
