Nápady Textilní průmysl

Naše zodpovědnost za Bangladéš

Na otřesné podmínky v textilních továrnách v rozvojových zemích, kde západní společnosti vyrábějí oblečení, znovu poukázala nedávná smrt více než 400 lidí v jedné fabrice v Bangladéši.

Zveřejněno dne 3 května 2013 v 14:43

Katastrofa nabírá každým dnem větších rozměrů: zhroucení budovy Rana Plaza v dhácké čtvrti Savar v Bangladéši si podle posledních údajů vyžádala už více než 400 obětí. Bilance začala před více než týdnem na 87 mrtvých a 1 000 zraněných. Nyní koluje další číslo, které nevěstí nic dobrého: počet nezvěstných. Mohlo by jich být až 1 000, i když někteří jsou možná počítáni dvakrát.

V osmipatrové budově, k níž byla tři patra přistavěna nelegálně, sídlily různé firmy včetně textilní fabriky. Zaměstnanci upozorňovali své šéfy na trhliny ve zdech, ti je ale přesto poslali do práce s tím, že jim jinak strhnou část z jejich už tak mizivých platů.

Díl odpovědnost nesou dovozci

Majitel budovy byl zadržen. To je jedině dobře, protože nese hlavní odpovědnost. Tím ale celá věc zdaleka nekončí. Například by bývalo prospěšnější, kdyby úřady přijaly s ohledem na rizikový stav budovy preventivní opatření. A nejen tam, ale i jinde v zemi, protože zřícení tohoto komplexu nebylo jediným případem. Otřesné pracovní podmínky si v Bangladéši žádají oběti na životech velmi často.

Drama je vysvětlením pro ceny textilu v některých západních obchodech. Trička a bikini jen za pár eur. Spotřebitel by se měl nad tím zamyslet, ale odpovědnost na něj házet nesmíme. Tu nesou spíše dovozci, kteří se musí lépe než nyní informovat o podmínkách, v nichž se oblečení vyrábí.

Newsletter v češtině

Evropská unie je hlavní obchodní partner Bangladéše. Hrozba, kterou vyjádřili ve svém prohlášení vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Catherine Ashtonová a komisař EU pro obchod Karel De Gucht, bude mít možná pozitivní účinek. Představitelé EU Bangladéš varovali, že by mohla přijít o výhody, které jí zajišťuje status rozvojové země, jako je osvobození od dovozních poplatků v EU.

Bangladéš by mohla kvůli EU přijít o příjem

Problémem tohoto typu opatření - a pro bojkot to platí určitě - je, že by Bangladéš mohla přijít o hlavní zdroj příjmu a aktivity by mohly pokračovat v jiné chudé zemi za podmínek stejně tak otřesných, ne-li ještě horších.

EU od Bangladéše právem požaduje dodržování mezinárodních norem CSR Corporate Social Responsability, společenská odpovědnost firem. To samé ale musí požadovat i od ostatních států. Rozhořčení dělníci, kteří vyšli v Bangladéši do ulic, požadují totéž, jen méně diplomatickými slovy. Přítrž skandálům musí udělat zodpovědné orgány v Bangladéši.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma