Vyberte si jazyk
Balkánské země soudí, že „podpora Řecku přináší velkou úlevu,“ podotýká Die Presse poté, co země eurozóny daly zelenou plánu na záchranu řeckých veřejných financí. Řecko totiž kontroluje značnou část jejich finančních trhů, vysvětluje vídeňský deník. V Bulharsku náleží 30 % bank řeckým úvěrovým společnostem, v Albánii kontrolují řecké banky 50 % finančního sektoru. Řecko tak bylo pro Balkán dlouhou dobu modelem a motorem růstu. Řekové do států v tomto regionu investovali několik miliard euro: pro řecké podniky pracuje ve své zemi 17 000 Bulharů, na řeckých investicích závisí v Bulharsku více než 100 000 pracovních míst. Ohrožen je i bulharský vývoz, protože Řecko je čtvrtým největším odběratelem bulharských výrobků. „Řecká krize bude mít zřejmě velice vážný dopad i na sezónní dělníky,“ dodává Die Presse. Jen v Bulharsku se jejich počet odhaduje na 150 000, v Albánii pak na 650 000. „Na platech těchto číšníků, uklízeček a výpomocných dělníků při sklizních, kteří přicházejí z Balkánu a pracují v Řecku, závisí celé rodiny,“ píše s obavou deník.
„Vystaví řecká krize nové bariéry a překazí některým zemím přístup k eurozóně? Státy střední Evropy, které se chovaly zodpovědně a které plnily kritéria pro přístup k euru, budou kvůli Řecku odmítnuty? Řekové budou zachráněni, a tak odměněni za svou nezodpovědnost, zatímco Estonci a Bulhaři navzdory zodpovědnému chování potrestáni?,“ klade si otázku rumunský týdeník Dilema Veche, podle nějž k vedlejším škodám způsobeným řeckou krizí patří pravděpodobné oddálení přístupu Estonska a Bulharska – ale též Rumunska – k eurozóně, i když se země chovaly relativně ukázněně.
Právě tuto domnělou bulharskou kázeň před nedávnem zkompromitovala nová zjištění týkajících se bulharského rozpočtu. Podle euobserver.com oznámila bulharská vláda odhalení „dodatků a utajovaných smluv“, zděděných po předchozí vládě, které navýšily bulharský veřejný dluh na rok 2009 z odhadovaných 1,9 % na 3,7 % HDP, čímž překročil hranici 3 % požadovanou pro členy eurozóny a kandidátské země. „Dobrý žák“, který měl být členem vedoucí skupiny kandidátů na přístup k euru, se tak propadl hluboce dolů. Jak pokračuje panevropský portál se sídlem v Bruselu, „ministr financí 11. dubna oznámil, že nová odhalení oddálí snahy země o získání eura, ale neznamená to, že by tím byl těmto snahám konec“.
Pohled z Řecka
Příběh se zřejmě chýlí ke konci
Alespoň v to doufá značná část řeckého tisku. Několik měsíců trvající zděšení a šílenství trhů kolem řeckého dluhu bylo zapotřebí k tomu, aby „se Evropa vybavila zbraní,“ jak zdůrazňuje středolevý deník Ta Nea. „Zbraň je nyní na stole a plně nabitá a my ji můžeme kdykoliv použít,“ píše list v souvislosti s řeckým záchranným plánem. 11. dubna se členské státy eurozóny (Eurogroup) dohodly na výši půjčky pro Řecko. Ta Nea u této příležitosti věnuje titulní stránku „verdiktu 45“ a vysvětluje, že „podpůrný mechanismus je výsledkem spolupráce mezi EU a MMF. Členové Eurogroup poskytnou na rok 2010 půjčku 30 miliard euro a MMF 15 miliard euro s pětiprocentním úrokem.“ „Bylo načase, aby se Evropa vzchopila,“ podotýká To Ethnos,podle nějž půjčka MMF ještě poroste a „dosáhne až 50 miliard euro“. Tato informace tvoří rovněž hlavní titulek v listu Eleftherotypia. Levicový deník hovoří o „závanu vzduchu pro Řecko“, ale připomíná, že „tento test trhu zůstává rovněž testem pro zemi. Úsporný vládní plán vyvolává vážné sociální nepokoje. Na 22. dubna svolaly stávku odbory státních zaměstnanců, reakce soukromých odborů se ještě očekává,“ uzavírá Eleftherotypia.
