Opět černou dírou Evropy?

Zamítnutím rozšíření záchranného fondu pro eurozónu ohrozil slovenský parlament evropské řešení krize. Z pohledu Bratislavy je s tímto hlasováním spojena také hrozba pro samotné Slovensko, které se tak může znovu ocitnout na periferii Evropy.

Zveřejněno dne 12 října 2011 v 13:36
 | Ficovo vítězství. Slovenský lídr opozice Robert Fico se hlasování o eurovalu nejprve nezúčastnil, po demisi Ivety Radičové navrhl druhé kole jednání. Bratislava, 11. října, 2011.

Slovensko sa pre prípadné neschválenie eurovalu nestane opäť čiernou dierou Európy. Nestane sa ňou dokonca ani v prípade pádu Radičovej vlády a návratu Roberta Fica k moci, nech by s ňou plnohodnotný nástupca Vladimíra Mečiara stváral (skoro) čokoľvek.

Na rozdiel od Mečiarovej éry sme členmi NATO a Európskej únie. A aspoň kým nimi zostaneme, čo však tiež nie je istota na večné časy, vnútropolitický vývoj ani zahraničnú orientáciu Slovenska už západné demokracie nemôžu riešiť jednoducho tým, že ho budú ignorovať a len z nejakého odstupu a s minimálnym záujmom sledovať, čo sa tu vlastne deje.

To však neznamená, že sa veľmi ľahko nestaneme akousi izolovanou zónou súmraku, krajinou, ktorej vedúci predstavitelia sa síce zúčastňujú na zasadaniach únie a NATO, no sú tam len do počtu a úprimne nikoho nezaujímajú.

Spolupráca s nimi sa obmedzuje na nutné minimum, nejazdia na bilaterálne rokovania do demokratických štátov a dokonca ani k susedom, nerokujú o investíciách s významnými investormi z demokratických krajín, ktorí by sem okrem peňazí priniesli aj vyspelejšie technológie a serióznejšie podnikateľské spôsoby.

Ak však postavenie Slovenska dospeje až sem, bude to len nepriamo vinou neodhlasovania eurovalu. Stane sa tak, ak pád Radičovej vlády a Ficov návrat ukončí ďalšiu krátku epizódu prozápadnej orientácie a demokratického vývoja Slovenska.

Zahraničnopolitické výhybky sa opäť prehodia na východ, kam Fica vždy srdce viac ťahalo, a dovedie sa do dôsledkov to, čo predchádzajúca vláda len načala pri obmedzovaní demokracie, slobody slova, právnych istôt, utláčaní menšín a slobodného podnikania.

Kontext

Euroval obětí politických her

„SaS zablokovala euroval. Vláda končí,“ píší na titulní straně Hospodárske noviny den poté, co slovenský parlament hlasoval 11. října proti ochraně eura. Kabinet Ivety Radičové podpořilo jen 55 ze 150 poslanců. A protože premiérka spojila hlasování s vyslovením nedůvěry vládě, ihned po neúspěšném hlasování podala demisi. Koaliční vláda se tak rozpadla.

Krach vlády způsobila mladá strana Svoboda a Solidarita Richarda Sulíka (12% podpora voličů), která se postavila proti evropskému záchrannému fondu s argumentem, že „není pro zachraňování dluhů dalším zadlužováním“. Osud eura nyní drží v rukou lídr opozice Robert Fico, jehož strana Smer se nejprve hlasování zdržela, aby nyní prohlásila, že je „připravena o podpoře eurovalu rokovat s vládní koalicí v druhém kole“.

„V konfliktu suverenity (slovenského) lidu s fyzikálními zákony globální ekonomiky se Slovensko ocitlo mentálně nepřipravené(…),“ komentuje slovenský deník SME, podle něhož Slovensko tak přispělo nejhorším způsobem k možnému scénáři rozpadu eurozóny. Otázkou zůstává, zda země půjde k předčasným volbám, které by se konaly nejdříve na jaře příštího roku, nebo zda dojde pouze ke změně vládního kabinetu bez účasti Ivety Radičové.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma