Poklidné evropské nebe

Pozapomněli jsme na to, jak je Evropa rozlehlá. Přerušení leteckého provozu kvůli výskytu sopečného prachu ze sopky Eyjafjallajoekull poukázalo na sociální a hospodářské slabiny Evropy, píše na stránkách listu Independent publicista Hamish McRae.

Zveřejněno dne 20 dubna 2010 v 14:14

Jak jen se to naše společnost stala zranitelnou. Stačil jeden přírodní úkaz, třebaže ten nejneobvyklejší, a život v Evropě se kvůli uzavření většiny leteckého provozu zastavil. A nejen to, prakticky odřízl Evropu od světa. Tyto události by nás měly vést k zamyšlení o vlastní podstatě organizace našeho dnešního způsobu života.

Hlavní ponaučení z těchto několika posledních dní je nasnadě. Pokud chcete přemístit lidi na dlouhé vzdálenosti, tak to musí být letecky. Jistě, námořní spojení stále funguje a obří kontejnerové lodě nám i nadále dodávají zboží a suroviny a odváží naše exportní produkty. Je možné, ač velice pracné, po Evropě cestovat pozemní cestou a trajekty, i když ty jsou teď přetížené. Ale Evropa je, jak jsem právě zjistil, obrovská. Bez levné a rychlé letecké přepravy si nemůžete užívat alkoholových víkendů v Estonsku, rodinné dovolené na Mallorce a účastnit se celoevropské obchodní konference v Německu. Tyto aktivity, které většina z nás bere jako samozřejmost, se jednoduše neuskuteční. Nechme stranou dovolené. Jakékoliv globální obchodní setkání či politická konference je vyloučena. Představte si, co by se stalo, kdyby mračna prachu přikryla Evropu během konání kodaňského summitu o životním prostředí loni v listopadu. Na místě by uvízli i ti nejvýznamnější světoví představitelé.

Jiný svět bez letadel

Byl by to najednou zcela jiný svět. Zde v Evropě by nejvíce utrpěli periferní regiony, protože by přišli o spojení s jádrem. Nebylo by to špatné jen pro Estonsko, ale třeba i pro Skotsko. Obecně vzato, vztah Evropy se Spojenými státy by byl vzdálenější. Pro Čínu by bylo těžší prodávat své zboží do USA a zaměřila by se místo toho na Asii. Možná že ta obrovská hospodářská síla globalizace zapustila natolik pevné kořeny, že by přežila, ale dalším trendem by byl směřování k více regionálnímu a méně globálnímu světu. Svět by se stal méně demokratickým v tom smyslu, že cestování by se vrátilo do dob, kdy bylo privilegiem bohaté a nepracující menšiny, tak jak tomu bylo před sto a více lety. Máme tendenci zapomínat, že levné letecké cestování je hluboce rovnostářské. Umožňuje totiž masám lidí zažívat něco tak cenného, jako svobodu vidět jiné společnosti a zakoušet jiné kultury. Toto ponaučení mi připadá důležitější než bezprosřední dopad na ekonomiku, na kterou se nyní pochopitelně soustředí pozornost.

Náš přesně načasovaný způsob výroby je velice citlivý na jakýkoliv výkyv, který způsobí, že se chaos přelije i do Afriky a východní Asie. Netrpí jen Evropané. Někdo může namítat, že nechávat si letecky posílat čerstvou zeleninu či květiny z Keni je marnivé, avšak na tomto obchodu závisí živobytí mnoha lidí. Na druhou stranu je důležité si přiznat, že ne vše je zcela negativní. Vzhledem k tomu, že tento chaos povede k vytvoření robustnějšího modelu obchodní výměny, stejně jako systémů výroby a distribuce, tak to, co přetrvá, bude nejen výkonnější, ale bude i více odpovídat našim skutečným potřebám a tužbám. Podívejme se na jeden jednoduchý příklad. Počítačové vyhledávací systémy pro pozemní dopravu jsou mnohem horší než ty pro dopravu leteckou. Zarezervovat si vlak či autobus ze Stockholmu do Bruselu by mělo být stejně jednoduché, jako si zaknihovat letenku. To ale zdaleka není.

Lekce, která posílí pozemní dopravu

Jestliže nás tato zkušenost naučila, že Evropa je obrovská a že takto rozlehlý prostor potřebuje lépe koordinovanou dopravní infrastrukturu, tak to je dobrý začátek. Ale měl by to být právě jen začátek. Bezprostřední otázkou je jak využít stávající fyzickou infrastrukturu efektivněji. Nepanuje například na hraničních přechodech EU zbytečná byrokracie? Měly by se tedy pojmenovat fyzické zádrhely na silničních a železničních sítích, tedy na místech, kde poměrně malé investice mohou celý systém urychlit. Letecká síť bude obnovena a to dost možná docela brzy, ale nevyužít tuto zkušenost k provedení radikálních zlepšení pozemní dopravní alternativy by představovalo hrozivě promarněnou příležitost.

Existuje otřepaná fráze, že si lidé plnou hodnotu něčeho uvědomí, až když o to přijdou… avšak události z těchto několika posledních dnů nám potvrzují, jak moc je to pravda. Dobrá, někteří z nás minimálně na čas přišli o možnost dostat se domů. A my všichni po celé Evropě v současné době přicházíme o možnost cestování letadlem. Takže až se tato možnost zase vrátí, zkusme využívat tuto nádhernou svobodu promyšlenějším způsobem, citlivěji a moudřeji.

Evropská unie

Bez letadel běží instituce naprázdno

Prázdné židle nejsou v Evropě nic nového. V těchto dnech je jich ale mnohem více. V důsledku uzavírky vzdušného prostoru musela být některá zasedání odsunuta nebo zrušena,“ píše Le Soir a připojuje seznam evropských schůzek, které musely být zkráceny, zrušeny či odsunuty na později. Rada ministrů zemědělství, která měla původně proběhnout 19. dubna v Lucembursku, tak byla odsunuta na neurčito. Schůzka ministrů financí se sice konala podle plánu minulý víkend v Madridu, ale od soboty počet účastníků značně poklesl, „protože se všichni ministři snažili vrátit co nejdříve zpět,“ píše bruselský deník. „Španělské předsednictví EU navíc muselo zaplatit návrat do Bruselu – 20 hodin autobusem – novinářům, kteří o události informovali.“

To, že se v pondělí 19. dubna muselo za každou cenu konat plenární zasedání Evropského parlamentu, vyvolalo hněv v řadách poslanců proti předsedovi Parlamentu Jerzymu Buzkovi,píše Jean Quatremer na svém blogu Bruselské zákulisí. Buzek odjel na pohřeb Lecha Kaczyńského a „nebyl schopen zrušit plenární zasedání,“ jehož konání se přitom jevilo „riskantně“. Na zasedání dorazila z celkových 736 poslanců dobrá stovka, ostatní blokovala uzavírka letového prostoru. „Kvůli tomuto neuvěřitelnému chaosu“ bylo zasedání zkráceno. Místo ve čtvrtek skončilo už ve středu, a protože nebylo dosaženo kvóra, bylo veškeré hlasování odsunuto na příští zasedání. V úterý ráno proběhla debata o důsledcích sopečného mraku. „Stačí se podívat do parlamentních lavic a máte odpověď,“ ironizuje Quatremer a uzavírá: „jen tak pro zasmání: mohl by Parlament sdělit dobrému lidu, kolik stálo celé tohle zasedání, které bylo k ničemu?

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma