Evropské volby se diskrétně přibližují. 16 % občanů Unie ví, že má jít tento rok volit. 3 % dotazovaných Britů a Finů ví, že by se měly na jaře dostavit k evropskému hlasování. Dobrá třetina Evropanů počítá s tím, že se hlasování "pravděpodobně" zúčastní. A nemůžeme vůbec počítat s politickými stranami, aby vzbudily jejich zájem. Například v Německu. Plakáty jsou "bez smyslu", rozzlobeně uvádí v deníku Frankfurter Rundschau Eckard D. Stratenschulte ředitel evropské akademie v Berlíně.
"Jsme Evropa," ujišťují křesťanští demokraté z CDU. "Za Německo v Evropě," slibují liberálové z FDP, kdežto Zelení vychvalují svou "humánní a sociální" stránku. "Skoro litujeme, že se musíme rozhodnout pro nějakou stranu", ironizuje Stratenschulte. "Konec konců všichni chceme být v Evropě humánní a sociální. Alespoň levicová strana požaduje minimální plat", přidává politolog. Ale "jelikož odmítá evropské smlouvy, aniž by je předtím četla, Die Linke neví, že otázka týkající se minimálního platu spadá do národní kompetence a více než dvacet členských států ho již má". A sociální demokraté, vysmívá se Stratenschulte. "Díky jim dnes alespoň víme, pro koho bude volit náš vysoušeš vlasů – dlouho jsme čekali na tento objev"!
Pro badatele tato chybějící podstata vychází z podstatného nedorozumění : Politické strany říkají, že občané neberou Evropu vážně. Tak proč brát vážně občany ? Parlament je zrovna tak zvolen se 40% účastí jako s 80%. Ale jeho morální autorita nutná pro zákonodárce tím trpí.
Tak, co udělat, jak dostrkat Evropany k urnám? "U povinného hlasování, které je platné v některých zemích Unie, uvádí Stratenschulte, je riziko, že evropský Parlament v Německu nebude o moc populární," v zemi již bohaté na pravidla a úkoly. Z toho vyplývá jedna alternativa : spojit počet europoslanců zvolených v každé členské zemi s procentem účasti. V tomto případě by Německo, tak jako ostatní státy, disponovalo minimálním kontingentem poslanců, který by se zvyšoval až by dosáhl určité hranice vzhledem k počtu hlasujících. "Volič by tak získal na vlivu a politické strany by si musely propotit košile, aby dostaly své poslance do Parlamentu ve Strasburku".